Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 5,1 procenta z prosincových 4,8 procenta. Ve srovnání s loňským lednem se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,8 procentního bodu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků za meziměsíčním růstem nezaměstnanosti stály sezonní vlivy a také změna pravidel pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Dlouhodobý růst nezaměstnanosti podle nich způsobil slabý výkon českého průmyslu.
Bez práce bylo na konci ledna 378 547 lidí, zhruba o 24 230 více než v prosinci.Proti loňskému lednu přibylo zhruba 58 000 nezaměstnaných. Volných pozic v nabídce úřadů práce ubylo zhruba o 990 na 86 431. Ve srovnání s loňským lednem jich bylo o 3000 víc.
"Leden je každoročně obdobím nárůstu nezaměstnanosti, což se potvrdilo i letos. Na začátku roku dochází k ukončení sezonních prací, pracovních dohod i smluv na dobu určitou, což vede k dočasnému navýšení počtu lidí bez práce. Vidíme také omezení náborů v průmyslu, který prochází transformací a dochází k postupnému přesunu pracovníků z průmyslu do sektoru služeb a dalších perspektivnějších odvětví," uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.
Kromě obvyklých sezonních vlivů podle analytiků přispělo k vyššímu podílu nezaměstnaných zvýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. Vzrostla ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38 500 korun. Při delší době bez práce částka naopak klesla ze 45 na 40 procent příjmu.
"Flexinovela od ledna zvýšila podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících a zároveň zrušila penalizaci pro lidi, kteří odejdou ze zaměstnání sami. To následně vedlo k tomu, že se více lidí aktivně přihlásilo na úřad práce, i když by dříve třeba s registrací váhali. Statisticky se tak počet nezaměstnaných zvýšil, aniž by tedy nutně došlo k masivnímu propouštění," řekl ČTK analytik Bidli Petr Špirit.
Z dlouhodobého hlediska podle analytiků ovlivňuje českou nezaměstnanost slabá výkonnost průmyslu. "Na skokové oživení to v průmyslu nevypadá ani v letošním roce, zároveň se ovšem situace ani nemá tendenci zhoršovat. Po loňských 4,4 procenta tak letos čekáme jen mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,6 procenta," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
Nejvyšší nezaměstnanost je dlouhodobě v Ústeckém kraji, v lednu tam dosáhla 7,5 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných je v Praze, kde činil 3,8 procenta. Nárůst nezaměstnanosti ale byl podle Úřadu práce ČR znatelný ve všech krajích. Nejvíce, a to o 0,6 procentního bodu, nezaměstnanost stoupla v Jihočeském kraji, kde dosáhla 4,8 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v lednu 4,4 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 19,9 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 1,3 uchazeče na jedno místo.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 108 721 lidí, což představuje 28,7 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V lednu úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 1,27 miliardy korun.
