Norský státní investiční fond, který spravuje aktiva v hodnotě zhruba 2,3 bilionu dolarů (48 bilionů Kč), navrhuje snížit podíl státních dluhopisů ve svých investicích. Změna by se nejvíce dotkla amerických státních dluhopisů. Fond chce rozložit riziko mezi více trhů a zároveň dosáhnout vyšších výnosů. Uvedla to podle serveru zpravodajské televize CNBC v dopise norskému ministerstvu financí státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
NBIM doporučila snížit podíl státních dluhopisů v dluhopisové části portfolia na 50 procent ze současných 70 procent. Podle NBIM by tento podíl měl stále zajišťovat dostatečnou likviditu v období výkyvů na finančních trzích a zároveň umožnit fondu hledat vyšší výnosy v jiných typech investic.
Navrhovaná změna by postupně snížila podíl amerických státních dluhopisů v portfoliu na 21,9 procenta z nynějších 34,1 procenta. Podíl dluhopisů zemí eurozóny by klesl na 14,1 procenta z 16,8 procenta. Naopak podíl japonských státních dluhopisů by vzrostl na 7,4 procenta ze současných 4,6 procenta.
NBIM chce také změnit způsob, jakým určuje váhu jednotlivých zemí ve svém portfoliu státních dluhopisů. Místo velikosti hrubého domácího produktu (HDP) by nově chtěl vycházet z tržní hodnoty dluhopisů. Důvodem je vysoká úroveň zadlužení téměř všech vyspělých ekonomik.
Případné snížení podílu amerických státních dluhopisů by přišlo v citlivé době, kdy jejich dlouhodobé výnosy vystoupaly na nejvyšší úrovně za deset let. Investory znepokojuje stav amerických veřejných financí a rostoucí zadlužení země. Ekonom Mohamed El-Erian upozornil, že tradiční velcí držitelé amerických dluhopisů, jako jsou Japonsko, Čína a státy Perského zálivu, jsou pod tlakem. Návrh norského fondu podle něj sice není objemově významný, ale vysílá důležitý signál o klesající spolehlivosti těchto investorů.
Fond chce naopak zvýšit podíl amerických nestátních dluhopisů, například dluhopisů firem, na 27,6 procenta z 16,2 procenta. Generální ředitel NBIM Nicolai Tangen a guvernérka norské centrální banky Ida Woldenová Bacheová uvedli, že diverzifikace do rizikovějších aktiv, například hypotečních cenných papírů, může přinést vyšší výnos. Tyto cenné papíry mají podle nich během krizí tendenci pohybovat se opačně než akcie, a mohou tak pomoci omezit kolísání hodnoty portfolia.
Fond vznikl v roce 1998 s cílem investovat příjmy Norska z těžby ropy a plynu a zajistit jejich dlouhodobé zhodnocování. V posledních čtvrtletích dosahoval rekordních zisků zejména díky investicím do amerických a asijských technologických firem a společností těžících z rozvoje umělé inteligence, například výrobců čipů.
V současnosti fond nyní drží akcie za zhruba 1,65 bilionu dolarů a dluhopisy za 592 miliard dolarů. Vlastní tak v průměru téměř 1,5 procenta akcií všech veřejně obchodovaných firem na světě.
