Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026 20:16
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Tým vědců pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pracuje na nové technologii hyperspektrální kamery, která pomůže i vývoji konstrukce tepelných štítů kosmických lodí, jež chrání loď i posádku před extrémními teplotami ve vesmíru. ČTK to dnes řekl Martin Ferus z Oddělení spektroskopie ÚFCH. Aktuálně se s ní pdle něho povedlo pořídit unikátní snímek meteoru.

Hyperspektrální kamery poskytují daleko detailnější informace o zobrazovaném objektu než klasické, protože rozkládají světlo do úzkých pásem, často i mimo viditelné spektrum. Satelitní sítě, které budou založené na kamerách, jež vyvíjí čeští vědci, by měly umožnit systematické sledování meteorů či návratových modulů do atmosféry, a to i v místech, která jsou mimo dosah pozemních astronomických sítí. Hyperspektrální kamery se dosud využívají zejména ke sledování povrchu Země, na odlišení stavu vegetace nebo mapování oceánů.

"Tato metoda může pomoct i charakterizaci plazmatu, které obklopuje vesmírné lodě při návratu z vesmíru," uvedl Ferus. To lze využít i ve vývoji zmíněných konstrukcí tepelných štítů kosmických lodí. Podle vědců je pořízení velmi kvalitního záznamu meteoru významným milníkem ve vývoji těchto kamer pro satelitní sítě, uvedl ústav v tiskové zprávě.

Vývoj kamer se aktuálně týká dvou kosmických misí v následujících dvou letech. Podle Richarda Sysaly z esc Aerospace je následně v plánu jejich produkce ve větším objemu. "Díky tomu bude mít Česko kompetence v oblasti zobrazovacích technologií schopných zjistit a analyzovat, co se děje v atmosféře i na povrchu Země, 24 hodin denně, 365 dní v roce," řekl.

Výzkum prostřednictvím hypespektrálních kamer poslouží podle Feruse také k mapování typologie těles ve Sluneční soustavě a přinese i informace z mezihvězdného prostoru. Podle jeho sdělení se totiž meteory do atmosféry Země dostávají i z oblastí mimo hranice naší Sluneční soustavy. "A my je budeme moct podrobit prvkové analýze a rozšířit si tak znalosti, které o Sluneční soustavě dosud máme," dodal.

Autor: ČTKFoto: ČTK, Šimánek Vít

Další čtení

ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Dostupný velikán. LG UltraGear 32" s QHD rozlišením a 180 Hz překvapí cenou

Věda a technika
20. 4. 2026
Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů Aleš Svoboda v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC)

Od stíhacího pilota k astronautovi – Svoboda završuje přípravu na českou misi na ISS

Věda a technika
22. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ