Pro vyschlé a usychající městské trávníky v Česku může být řešením osetí travní směsí, v níž jsou druhy rostlin typické pro teplou a sušší panonskou oblast. Výzkumníci z Mendelovy univerzity se snaží nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou pro tuto oblast typické a zvládají klimatické extrémy. U řady druhů totiž není k dispozici osivo, vysvětlil Stanislav Hejduk z agronomické fakulty.
Klimatická změna, k jejímž projevům patří rostoucí teplota a vyšší výskyt tropických dnů, delší období sucha či intenzivnější přívalové srážky, činí běžným trávníkům problémy společně s často špatnou péčí obcí. Kvůli dopadům klimatické změny se mění složení trávníků a klesá druhová rozmanitost. Trávníky tak ztrácejí svoje ekologické funkce, k nimž patří ukládání uhlíku do půdy a ochlazování okolí.
Panonská flóra je přitom na horko a sucho dobře adaptovaná, protože tento průběh letního počasí je pro Dolní Rakousko, Maďarsko, Srbsko či Chorvatsko typický. Některé druhy z této oblasti již vyzkoušené jsou a dají se množit i šlechtit. "Je to například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá, u řady druhů však osivo není k dispozici. Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, které by mělo jednak smysl množit a jednak jsou pro trávníky důležité," uvedl Hejduk. Za tímto účelem budou vědci letos v létě sbírat osivo z vybraných druhů a testovat vhodnost k množení v polních podmínkách.
Nová travní směs bude lahodit oku i hmyzu
Původní druhy panonských trávníků by měly v městské zeleni zvládat nejen horké a suché klima, ale měly by také plnit estetickou funkci. "V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se v nich třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční," vyjmenoval druhy Hejduk.
Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit i na lepší osvětu v péči o městské trávníky. V minulosti standardní způsob péče už je dnes nedostatečný a o péči je třeba uvažovat jinak. Podle Hejduka trávníkům škodí právě i nesprávná péče. "Problém je, když města sečou podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala a nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly. Začal se tu masivně šířit ječmen myší," přiblížil Hejduk dopady špatného postupu. Velkým problémem je podle něj i takzvané mulčování, kdy se trávník poseče, posekaná hmota rozdrtí a položí se zpět do posečeného trávníku. Tím se sice ušetří za odvoz, ale pokud zůstane velké množství biomasy na povrchu, trávník degraduje.
