Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 10/2025?

Změny ve vzdělávání dětí

„Není to domyšlené,“

Už příprava rámcových vzdělávacích programů pod ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) byla kritizována kvůli nedostatečné komunikaci s odbornou a učitelskou veřejností. Po bližším seznámení i s návaznými školskými vzdělávacími programy už někteří učitelé protestovali. Redakce časopisu TÝDEN získala pohled z reality malé školy, kde jsou při zavádění změn odkázáni jen sami na sebe. „Není to domyšlené,“ zhodnotila školní metodička. A není to zdaleka jediný problém, v němž se školství zmítá.

Vměstnat představy úředníků a politiků o vzdělávání dětí do praxe je pro malou základní školu velmi problematické a náročné. Tento fakt by se mohl jevit jako nepodstatný, nebýt toho, že malé školy tvoří čtvrtinu všech základních škol v Česku a jde o naprosté základy vzdělávání budoucích generací. Totožnost učitelky a metodičky prevence menší základní školy ve Středočeském kraji, která připravuje převedení nových vzdělávacích programů do praxe, redakce zná, po dohodě ale zůstane v anonymitě a skrytá pod pseudonymem učitelka Hanka. Nemá na celou věc pouze kritický pohled. „Myslím si, že naše školství potřebuje změnu, ale je důležitý způsob provedení a dobré vyzkoušení, a hlavně provázanost na další stupně vzdělávání,“ řekla redakci učitelka Hanka.

Některé prvky považuje za přínosné, i když jde o velmi teoretické zadání. „Myšlenka, že by měla být snížena nerovnost ve kvalitě vzdělávání dětí, maximalizován potenciál žáků a proměněno klima ve škole ve prospěch každého žáka – to vše je moc hezké, jenom není jasné, jak si to přesně představují. Protože ve třídě jsou i děti s podpůrnými opatřeními – mají poruchy učení nebo jiné potíže, jsou tam také nadaní žáci. Když máte v první třídě 28 dětí, tak je nemožné věnovat se zároveň dětem s poruchami učení i těm nadaným a k tomu je všechny maximálně rozvíjet. Nevím, jakým způsobem si představují, že se to bude prakticky dělat,“ řekla učitelka Hanka a poznamenala, že i mnoho jiných kolegů z řad kantorů její názory sdílí. V případě dětí s nutností podpory by měla mít učitelka k dispozici asistenta pedagoga s patřičným kurzem, v praxi tomu tak mnohdy není, hlavně z důvodu jejich nedostatečného finančního ohodnocení. „Když je tam dítě s potřebou asistenta a nemůžete nikoho sehnat, tak se vezme někdo, kdo je vůbec ochotný to dělat,“ popsala realitu učitelka Hanka.

str. 6 - téma

Mým cílem je naučit Čechy ziskově investovat

Pode žebříčku Forbes je čtvrtým nejvíce vydělávajícím youtuberem v Česku. Nevěnuje se prostému bavení obecenstva, nýbrž oblasti akciových investic, do nichž sám investuje. Na jeho investorské cestě jej sledují desetitisíce fanoušků a kolem svého jména vybudoval úspěšnou značku s výnosem 50 milionů ročně. „Dolarovým milionářem jsem se stal ve 28 letech,“ říká v rozhovoru Ondřej Koběrský, který na sociálních sítích šíří osvětu finanční gramotnosti.

Začněme od začátku – co vedlo studenta práv k tomu, aby se ponořil do světa investic? Měl jste nějaký vzor?

Investovat jsem začal dávno předtím, než jsem šel studovat práva. Do investování jsem se opravdu hodně ponořil, když jsem byl v prvním ročníku na vysoké škole – to mi bylo asi jednadvacet let. Motivovaly mě k tomu dvě věci. První byl vzor v rodině. Můj táta investoval do akcií a stále investuje. Měl jsem štěstí, že moji rodiče jsou hodně finančně gramotní, a na mě mělo pozitivní vliv, že jsem investování viděl u táty. Druhá věc: už jako relativně mladý jsem chápal, že je třeba se zařídit tak, aby mé peníze vydělávaly další peníze, a že na spořicím účtu úplné bohatství nevybuduji. Možnosti tady opravdu jsou, peníze mají multiplikační efekt a je třeba je prostě nahnat do práce. Když to řeknu zjednodušeně – nechtěl jsem, abych já neustále pracoval pro peníze, ale aby peníze pracovaly pro mě.

To zní jako dobrý životní cíl...

To je, a o jedenáct let později jsem tady.

Vzpomínáte si, co byla vaše první investice?

Začínal jsem se 100 tisíci korunami, které jsem našetřil sérií brigád a odkládáním peněz z dárků k narozeninám. Taková ta klasika mladých lidí. První investice byla do firmy Cetin, i když bych to s odstupem času nazval spíše spekulací než investicí. V té době jsem ještě neměl takové know-how jako dnes. Byla to tedy spíše spekulace, která mi však vyšla. Investoval jsem ještě předtím, než byl Cetin skoupen a odstraněn z burzy – akcie tehdy vykupovala skupina PPF, v podstatě je odkoupila o 30 procent dráž. Takže jsem za půl roku vydělal asi 30 tisíc korun. Byl to zvláštní scénář na první investici. Další z mých prvotních investic byl ČEZ, jehož akcie jsem prodal až nedávno. Držel jsem je dlouho – asi devět let.

str. 22 - ekonomika

Válka začne na severu

Tento název si pamatujte: Suwalský koridor nebo prostě Suwalki. Vojenští plánovači NATO mají totiž jasno – pokud vypukne válka s Ruskem, bude to právě tady, v úzkém pruhu země mezi Kaliningradem a Běloruskem.

Vojenští specialisté NATO se obávají, že vítězství Ruska nebo i jen příměří na Ukrajině umožní Vladimiru Putinovi přezbrojit a přesunout vojáky k jejich hranicím. A pokud pak skutečně udeří, půjde nepochybně o útok na Suwalki. Toto strategické místo je životně důležitý pozemní koridor spojující pobaltské státy se zeměmi NATO a považuje se za nejzranitelnější bod Aliance. „Černý scénář“ předpokládá bleskový výpad, který odřízne Pobaltí od zbytku NATO.

Podle satelitních snímků, jež zveřejnil polský portál Onet, jsou tisíce ruských vojáků, letadel a námořních jednotek rozmístěny zhruba 250 kilometrů východně od hlavního města Finska Helsinek. Experti tuší, že manévry Moskvy by mohly být zaměřeny na obsazení koridoru Suwalki v délce 65 kilometrů. Kontrola tohoto úzkého úseku by výrazně podkopala schopnost NATO posílit pobaltské státy pozemní cestou a jedinou možností pro zásobování a přesuny vojsk by zůstaly námořní cesty. Obsazení koridoru by navíc mohlo spojit ruské jednotky v Kaliningradu, klíčové ruské základně, s těmi, které jsou umístěny v jeho de facto protektorátním Bělorusku. V Kaliningradu si Rusko vybudovalo impozantní vojenskou přítomnost za použití jaderných zbraní, Baltské flotily a desítek tisíc vojáků.

I proto západní vojenští plánovači varují, že právě tato oblast by pravděpodobně byla jedním z prvních cílů ruského prezidenta, pokud by se rozhodl eskalovat válku na Ukrajině do „kinetické konfrontace s NATO“.

Polsko a pobaltské státy už také nervózně naléhají na NATO, aby posílilo obranu východního křídla. „Jsme mezi ruským kladivem a kovadlinou nové americké politiky. NATO praská. Putin je stratég a Američané jsou ve vyjednávání s Kremlem slabí,“ varoval generál Stanislaw Koziej, bývalý šéf polského úřadu pro národní bezpečnost a náměstek ministra obrany Polska.

str. 32 - svet