Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 10/2026?

Toulavé kočky

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, kterou předložila skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD), počítá s povinností obcí kastrovat opuštěné kočky a také se postarat o opuštěná, avšak nikoli zdivočelá zvířata. Proti tomu se postavilo Sdružení místních samospráv ČR, které starosti s kastrací koček odmítá. Místo obcí tak problém už roky řeší neziskové organizace.

Odhady, kolik bezprizorních koček se pohybuje na ulicích, se rozcházejí; hovoří se přibližně o 30 až 35 tisících zvířat. Pro ilustraci: díky krátkému reprodukčnímu cyklu a rychlému pohlavnímu dospívání dokáže podle odhadů jeden kočičí pár a jeho potomci teoreticky zplodit až 781 tisíc koťat během sedmi let. Problém by pomohly zmírnit sterilizace toulavých koček. „Zásadní změnou je i řešení opuštěných koček. Obce nově dostanou povinnost kastrovat kočky, jde o humánní a systémové řešení, které omezí jejich přemnožení a zároveň utrpení,“ představila jeden z bodů novely poslankyně Lucie Šafránková (SPD). Důvodová zpráva k novele pak doslova uvádí: „Nově se zavádí povinnost obcí zajišťovat kastraci koček, které nikomu nepatří, tedy opuštěných koček a koček bez pána.“ Novelu, kterou podepsali také třeba premiér Andrej Babiš (ANO) a předsedové SPD a Motoristů, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Tvůrci chtějí, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení.

Kocour za stodolou

Proti změně se však ostře vymezilo Sdružení místních samospráv ČR – návrh počítá s tím, že obce budou zajišťovat odchyt a kastraci opuštěných koček, neříká ale, jak má obec v praxi poznat, zda jde skutečně o opuštěné zvíře, kočku bez majitele, nebo jen domácího mazlíčka, který se vydal na delší procházku. „Obce mají zajišťovat služby pro své občany, ne složitě zjišťovat, komu patří kocour sedící za stodolou. Pokud stát ukládá nové povinnosti, musí zároveň jasně stanovit, jak má obec poznat opuštěné zvíře, kdo ponese odpovědnost za odchyt a kastraci a z čeho se celá agenda zaplatí,“ uvedl předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Návrh už vůbec neřeší, co nastane ve chvíli, kdy by takto skončila na veterinárním stole chovná kočka. „Není možné postavit obce do role improvizovaných útulků, zvířecích detektivů a plátců všech nově uložených povinností,“ dodal Halada. Novela má také zavést do občanského zákoníku povinnost obce postarat se o opuštěné zvíře, které není zdivočelé a které si nikdo nepřivlastnil. „V současné době podle občanského zákoníku platí, že zvíře, které vlastník opustil, protože ho nechce jako své držet, nikomu nepatří. Zvíře, které nikomu nepatří, si každý může přivlastnit. Je ale třeba řešit, kdo se o zvíře postará, pokud nikdo neprojeví zájem si toto opuštěné zvíře přivlastnit. Tato povinnost se nevztahuje na zdivočelé kočky.“ I k tomu má sdružení zásadní výhrady, v praxi to podle něj otevírá zásadní otázky – kdo ponese náklady na péči o taková zvířata a jak má obec vůbec řešit situace, kdy jde například o hospodářská nebo exotická zvířata. „Předložený návrh vyvolává více otázek než odpovědí. Chybí dopadové analýzy, návaznost na další legislativu i jasné postupy pro obce. Takto zásadní změny by neměly vznikat bez širší odborné diskuse se samosprávami i dalšími dotčenými subjekty,“ říká vedoucí legislativy sdružení Jindra Tužilová. Zástupci sdružení chtějí nejprve počkat na přijetí evropského nařízení o dobrých životních podmínkách psů a koček a jejich sledovatelnosti, které může vyvolat další změny české legislativy, a až poté přijímat navazující národní úpravu.

str. 6

Když se z politiky stane zločin

Trestní řízení je v posledních letech politizováno a kriminalizace politiky je na vzestupu. Pro nespravedlivě obviněné je však už samotné stíhání náročnou zkušeností, srovnatelnou s trestem, a justice dělá chyby. „Spravedlnost slepá rozhodně není. Pokoutně vykukuje zpod pásky přes oči a váhy má špatně kalibrované,“ říká Petr Toman, advokát a partner Advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Toman zastupoval hned několik obviněných ve zpolitizovaných kauzách a stojí také za podcastem Slepá spravedlnost.

Máte za sebou řadu kauz provázených pozorností médií, které nakonec skončily bez trestu. Který z těchto případů je pro vás nejlepším důkazem, že samotné trestní řízení může člověku zničit život ještě před tím, než je vysloven rozsudek?

V advokacii jsem od roku 1984, takže více než čtyřicet let sleduji, jak trestní řízení dokáže člověku zničit život, i když nakonec není odsouzen. Zažil jsem dobu, kdy stačilo samotné trestní oznámení, aby se politik vzdal funkce, a dnešek, kdy to neudělá ani po podání obžaloby. Mnohdy se tomu nedivím. Lidí, jejichž profesní kariéry i osobní životy byly obviněním zničeny a nakonec nebyli odsouzeni, znám hodně. Z konce devadesátých let si pamatuji kauzu poslance a výkonného místopředsedy ODS Libora Nováka. Po vypuknutí kauzy se vzdal mandátu, byl trestně stíhán, a pokud si dobře pamatuji, strávil i nějakou dobu ve vazbě. Nakonec ho soud obžaloby zprostil. Jeho kariéra skončila a z veřejného života zmizel. V roce 2012 byla obviněna místopředsedkyně Sněmovny a ministryně obrany Vlasta Parkanová kvůli nákupu letounů CASA. Vyčítali jí, že bez znaleckého posudku způsobila státu škodu, přestože nákup schválila vláda, povinnost mít posudek neexistovala a škoda se neprokázala. Její trestní řízení trvalo přes osm let a zničilo její politickou kariéru, zdraví i soukromý život. Tyhle případy jsou pro mě důkazem, že samotné trestní řízení může být pro člověka trestem, i když rozsudek nakonec zní „nevinen“.

Do této kategorie určitě spadá i případ generála Vladimíra Halenky. Jaké byly vaše pocity poté, co jste se s kauzou poprvé obeznámil?

Vladimír Halenka byl profesionální voják. Sloužil v zahraničních misích v Bosně a Hercegovině, na Ministerstvu obrany vedl logistiku a stal se brigádním generálem. V roce 2015 mu policie rozrazila dveře a za přítomnosti manželky a dětí provedla domovní prohlídku. Jeho dosavadní život se zhroutil. Sedm let pak dokazoval, že nic neudělal. Původně mu kladli za vinu, že způsobil armádě škodu přes dvacet milionů. Soud nakonec řekl, že žádná škoda nevznikla. Navíc se ukázalo, že v té kauze nebyla dodržena ani základní pravidla spravedlivého procesu. Ze spisu zmizelo přes dvě stě padesát stran, policie zadržovala důkazy v jeho prospěch, a dokonce někdo manipuloval s odposlechy. Tam, kde v nahrávce zaznělo „On mi ten seznam nedal“, se v policejním přepisu objevilo „On mi ten seznam dal“. Soud na to jasně upozornil. Nikdo za to ale nenesl osobní odpovědnost, stát jen vyplatil odškodné z peněz daňových poplatníků. Generál Halenka se nakonec očistil, ale kariéru, kterou si v armádě budoval celý život, mu už nikdo nevrátil. A nevrátí mu ani zdraví. Jeho příběh je ukázkou toho, jak obrovskou moc má stát nad jednotlivcem ve chvíli, kdy se přestane bát, že zajde příliš daleko.

str. 15

„Už nemůžete žít tak dobře jako dřív!“

Němci si za posledních 20 let až příliš zvykli na atmosféru prosperity. Doba příliš pohodlného života pro Němce však skončila a většina obyvatelstva i politické třídy podceňuje složitost současné situace ve světě. Prohlásil to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru pro časopis Der Spiegel.

Německo je největším obchodním partnerem Česka, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. „Většina obyvatelstva a také politická třída podceňuje, co se právě děje ve světě. Prosím, neberte to jako výčitku, ale v této atmosféře prosperity jsme se příliš zabydleli. Jsem za posledních 20 let prvním kancléřem, který Němcům přímo říká: Naše iluze prosperity nevydrží,“ varoval Merz. Kancléř označil situaci za mimořádně těžkou a varoval, že život jako dříve už nebude možný. Zvlášť poukázal na to, že Němci příliš často čerpají pracovní neschopnost. „Jsme opravdu tak nemocný národ, že máme jednu z nejvyšších měr pracovní neschopnosti v Evropě? Musíme najít důvody a vytvořit pobídky ke snížení těchto čísel,“ naříkal Merz. Mluvil také o potřebě reformy důchodového, zdravotnického a daňového systému. Vedle toho německý ministr financí Lars Klingbeil navrhl propojit věk odchodu do důchodu s počtem let placení příspěvků, nikoli s biologickým věkem. Merz tvrdí, že systém zdravotní péče směřuje ke krizi a že bez reformy by rozpočtový deficit mohl do roku 2030 vzrůst na 40 miliard eur. Merz se v žebříčku popularity německých politiků umístil na posledním místě. Kancléř se ocitl na konci seznamu i mezi příznivci vlastní strany. Pouze 10 % respondentů hodnotilo jeho výkon pozitivně, 58 % bylo s Merzovým jednáním ve funkci kancléře nespokojeno. „Žádný kancléř přede mnou nemusel snášet něco takového,“ reagoval Merz.

Bez energií to nejde Německá vláda snížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) se tak zvýší jen o 0,5 %, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová.

Hlavní příčiny stagnace

• Vysoké náklady na energie: Po ztrátě levných dodávek plynu z Ruska v roce 2022 zůstávají ceny energií pro průmysl, zejména ten energeticky náročný, vysoké. To nutí firmy omezovat výrobu nebo stěhovat produkci do zahraničí.
• Strukturální slabiny: Německo trpí nedostatkem investic do digitalizace a infrastruktury, přičemž pomalé byrokratické procesy brzdí modernizaci.
• Slabá zahraniční poptávka: Německý exportní model trpí slabým oživením globálního obchodu, zejména kvůli pomalejšímu růstu v Číně, která je významným obchodním partnerem.

Podle vládního odhadu dosáhne inflace v Německu v letošním roce v průměru 2,7 % a v příštím roce 2,8 %. V březnu kvůli dopadům konfliktu v Íránu inflace vzrostla na 2,7 % z únorového tempa 1,9 %. Merz je pod silným tlakem, opoziční Alternativa pro Německo (AfD) se ujímá vedení jako nejpopulárnější strana v zemi a v posledním průzkumu agentury Insa dosáhla rekordních 28 % podpory. Merzova vlastní podpora je na dosavadním minimu, data ukazují, že 83 % Němců je s jeho výkonem nespokojeno. Německé ekonomické problémy jsou jedním z hlavních faktorů, které vyvolávají nevoli, a poslední energetický šok situaci příliš nepomáhá.

str. 28