Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 12/2025?

Levnější potraviny jako v Německu? Zapomeňte! V Česku to nejde

Německé obchodní řetězce se v konkurenčním prostředí předhánějí v trvalém snižování cen potravin. Jejich pobočky v Česku ale podobný konkurenční boj nechystají, podle reakce většiny řetězců potraviny zlevňují v akčních nabídkách a drží cenovou hladinu. Byli jsme však šokováni – z reakcí vyplynulo, že mezi jednotlivými řetězci zřejmě nefunguje taková rivalita, jak by se mohlo zdát.

Cenovou válku na konci května rozpoutal německý Lidl oznámením o trvalém snížení cen více než 500 jednotlivých položek v sortimentu. Odvolal se na náročnou ekonomickou situaci v Německu, která vysoce zatěžuje domácnosti v podobě rostoucích životních nákladů. Lidl podle svých slov posiluje kupní sílu svých zákazníků. „Dosud největším snížením cen znatelně ulevujeme našim zákazníkům a vysíláme jasný signál celému odvětví,“ uvedl tamní generální ředitel Lidlu Friedrich Fuchs. Na to snížením cen reagoval řetězec Aldi, a postupně se přidaly ostatní řetězce – Penny, Kaufland, Norma a další. Německá federace spotřebitelských organizací je zatím v reakci opatrná. „Zda zlevnění bude trvalé, nebo jde jen o reklamu, se zjistí až za čas, když se budou ceny sledovat,“ uvedla expertka na ceny potravin Lisa Völkelová.

Snížení cen se podle zjištění Berliner Morgenpost týkají širokého sortimentu „od baget, brambůrků, těstovin, limonád, sladkostí, vína a cukru. Očekává se, že některé položky budou levnější až o 35 procent“. Podle zasvěceného zdroje německého listu Bild, který na pokles cen upozornil, jsou důvodem současného propadu cen klesající ceny surovin a nižší náklady na energie. „Diskontní dodavatelé to nyní přenášejí na své zákazníky.“

str. 6

Bitcoinová kauza. Mohl být spáchán trestný čin a stát sporný dar jen tak nevrátí

Kauza okolo daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti nabírá obrátky. Právníci nevylučují, že mohl být spáchán trestný čin. Stát se přijetím daru dostal do těžko řešitelné situace. Opozice žádá demisi premiéra.

Konec Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti, včetně odchodu jeho ekonomického náměstka Radomíra Daňhela kvůli spornému daru bitcoinů a jejich následnému prodeji Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových téměř za miliardu korun, zdá se, nic nevyřešil.

Mohl to být trestný čin Blažek několikrát vyloučil, že by s darem cokoli získal. I na mimořádném jednání Sněmovny uvedl, že jeho úmysly byly čestné. „Na tisíc procent zde mohu říci, že pokud si někdo myslí, že já jsem z toho měl nějaký osobní prospěch nebo z ministerstva, tak se velmi, ale velmi mýlí,“ řekl Blažek. Avšak právníci jeho odpovědnost striktně nevylučují. „Neustále se mění to, co o celé bitcoinové kauze vlastně víme, takže právně posoudit celou věc jen z veřejně dostupných informací je dost složité a skoro až v této chvíli nemožné. Neznamená to ale, že se trestné činnosti nemohl dopustit konkrétní úředník, případně i ministr spravedlnosti,“ uvedl advokát Jiří Matzner a dodal: „Z jeho opakovaných prohlášení vyplývá, že vše dělal v dobré víře a že o tom neměl žádnou pochybnost. Tedy pokud to tak je, ani v tomto případě by o trestný čin jít nemělo.“ Pro server Novinky se vyjádřil ústavní právník Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. „Také bych generálně nevylučoval trestněprávní odpovědnost. I kdybych si odmyslel kryptoměny, nelegální tržiště a drogy, tak mi to přijde problematické z povahy věci, z hlediska střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti je ze zákona vrcholný orgán státní správy v oblasti justice, soudů, ale zejména státního zastupitelství,“ popsal Preuss s důrazem na fakt, že dárcovskou smlouvu uzavřelo ministerstvo s člověkem, který je v současné době stále v podmínce. Koncem května olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun oznámil, že je kauza prověřována. „Prověřování je aktuálně vedeno pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti a dále pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy,“ uvedl Dragoun.

str. 12

Manželství plné záhad

„Jedna výchovná“, kterou vlepila francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi jeho choť Brigitte, rozvířila debaty o jejich manželství. Jí je 72 let, jemu 47. A ačkoli žijeme v hyperkorektní době, jejich svazek i kvůli věkovému rozdílu vyvolává otázky, zda je skutečný a autentický. Fackou do tváře svého manžela Brigitte spekulace opět rozdmýchala.

Videozáběry to byly výmluvné: po přistání ve Vietnamu, kam prezidentský pár přiletěl na oficiální státní návštěvu, vylétla ruka první dámy Francie a přistála na Macronově obličeji. „Francouzský prezident dostal od své manželky facku během rodinné hádky, kterou zachytila kamera… Co přesně jeho ženu rozzuřilo, zůstává nejasné,“ popsala incident agentura Nexta. Světem se ihned rozjel posměch: „Opravdu se Francouzům líbí mít prezidenta, jenž v jedné ruce drží jaderný kufřík a druhou vykrývá facky od své manželky?“, „Zastavme násilí páchané na mužích!!!“, „Ta její paruka. Hrozná!“ – objevilo se v příspěvcích například na serveru Daily Mail. Elysejský palác nakonec pravost videa potvrdil, ačkoli předtím naznačoval, že jde o video vytvořené umělou inteligencí a šířené „proruskými účty“. Mezi manžely prý došlo k „menší hádce“. Mediální neštěstí však bylo hotovo a svět začal o neobvyklém prezidentském páru horečně debatovat.

str. 32