Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 13‑14/2025?

Devět věcí, které vám zaručeně zničí dovolenou

Rovněž letos číhá na cestovatele toužící po dovolené řada nástrah, jež ji mohou pořádně znepříjemnit. Některé jsou nové, například pokuty za pohyb ve městech v plavkách. Jiné jsou notoricky známé, ale stojí za to, si je před odjezdem připomenout. Podle odborníků na lidskou psychiku začíná příprava vydařené dovolené u nás samých.

Mezilidské vztahy jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu volného času. Stres z příprav na dovolenou může rozkolísat i jinak harmonický vztah. Odborníci se shodují, že předejít konfliktům je poměrně jednoduché – stačí se domluvit. „Začala bych tím nejdůležitějším, a tím je komunikace ve vztahu. Vzájemně se respektujte a hledejte dovolenou tak, abyste nemuseli hledat kompromisy a naplnili společné potřeby a cíle. Tímto můžete velmi dobře předejít případnému konfliktu,“ uvedla psychoterapeutka Veronika Veith. Velký vliv má i to, zda se jedná o stálé partnery. „Důležité je znát se. Během let můžeme přijít na základě zkušeností na to, že někomu vyhovuje kratší týdenní volno a poté už by se nudil, jiný si potřebuje vybrat několik týdnů v kuse,“ řekl psycholog Dalibor Špok. Opatrnost je namístě v případě první společné dovolené. „Určitě bych si dala pozor na očekávání toho, že máte naprosto stejnou představu o dovolené jako váš partner. V tomto bodě se totiž můžete výrazně rozcházet v názorech, a v tu chvíli může být krize za dveřmi,“ upozornila Veith. Výměna názorů ale nemusí být na škodu. „Je nutné se podívat také na to, že konflikt může vést i k věcem pozitivním. Partneři si mezi sebou díky tomu mohou pojmenovat věci, které jim vadí, a někdy právě tato skutečnost vede k tomu, že se vzduch vyčistí,“ dodala psychoterapeutka.

str. 6

Girsa: Na lešení jsme strávili kus života

Památkový architekt profesor Václav Girsa se zasloužil o obnovu nejvýraznějších dominant Českého Krumlova, oblíbeného mezi domácími i zahraničními turisty. A také mnoha dalších památek. Zařadil se tak mezi nejoceňovanější české architekty na evropské úrovni. Podle něj se za poslední dekády péče o památky zlepšila. Jeho přísná kritéria ale zůstávají neúprosná. „Některé neduhy minulého režimu se přenesly do současnosti. Přetrvává praxe neefektivní péče o nejvýznamnější státní památky,“ popisuje Girsa.

Nedávno jste byl oceněn hejtmankou Středočeského kraje za významný přínos při obnově Hrabalovy chaty v Kersku. Byla tato obnova něčím specifická?

Obnova chaty byla určitě specifická, ale musím připomenout, že to nebyla jen moje zásluha. Byla to práce školní, pod mým vedením a mého asistenta Martina Čtveráka; pracovaly na ní dvě studentky. Ocenění paní hejtmanky si samozřejmě vážíme. Tento typ úlohy a obdobné řešení problému však pro nás není něco neobvyklého. Záleží nám totiž na tom, aby budoucí architekti památky obnovovali se znalostí a s citem. Aby se naučili postupovat podle pravidel, chránit autenticitu památky, minimálně do ní zasahovat. Zkrátka zachovat genia loci. Bohužel se tato pravidla při památkových obnovách často nedodržují. Snažíme se vychovávat studenty tak, aby získali vztah k památkám. A má to výsledky. Naučí se správně přistupovat k památkám, což je důležité pro jejich budoucí praxi. Takto se například podařilo studentům zachránit pivovar v Buštěhradě, na který už byl vydán demoliční výměr. Studenti v rámci soutěže připravili projekt obnovy, a když se s ním seznámil investor, nakonec od demolice ustoupil. Pivovar stojí dále a připravuje se jeho obnova. Obdobně jsme pro Národní technické muzeum se studenty navrhovali projekt posledního, nerealizovaného domu Adolfa Loose. Odborníci vědí, že architekt Loos naskicoval studii malého domku pro dceru doktora Müllera. Projekt však zůstal jen ve skicách a s poznámkami; v textu architekt popisoval své představy. My jsme se pokusili z tohoto základu dům dotvořit do podoby, jak by mohl ve skutečnosti vypadat. Postupovali jsme ve spolupráci s odborníky – paní Szadkowskou a panem Krajčím ze Studijního a dokumentačního centra Norbertov. Práce měla charakter vědecké i tvůrčí činnosti, která vyústila v konkrétní návrh. Řediteli Národního technického muzea Karlu Ksandrovi, který s ideou přišel, se to líbilo natolik, že se rozhodl najít sponzory a maketu domu postavit.

str. 14 

Válka meče proti kyji

Když 13. června zahájil Izrael operaci Lev povstává (odkaz na starozákonní verš „Hle, lid povstává jako lvice a zvedá se jako lev“), předpokládalo se, že Írán rychle padne. Ten se však brzy vzpamatoval a mezi oběma státy se rozběhla spirála neustálých odvetných raketových úderů. „Izraelci bodají mečem a Íránci bijí kyjem,“ hodnotí situaci vojenský expert Roman Skomorochov.

Pokud do války na straně Izraele nevstoupí Spojené státy – k čemuž do uzávěrky tohoto vydání nedošlo – zvítězí ten, kdo tento raketový ping-pong vydrží déle.

Během prvního dne operace se Izraeli podařilo převzít iniciativu. Jeho letectvo ovládlo íránský vzdušný prostor, kde si od té doby dělá, co chce. Provedlo údery na jaderná zařízení v Natanzu, Fordo, Isfahánu a Aráku, zničilo řadu letišť, vojenských základen, radarových stanic, vědeckých zařízení, ropných a plynárenských podniků.

Írán utrpěl šok. Vojenské velení však obnovilo koordinaci a Íránci začali dronovými a raketovými útoky vracet údery. Z dobře opevněných podzemních pozic nyní odpalují vše, co mají k dispozici. Salvy raket opakovaně prorážejí izraelskou protivzdušnou obranu Iron Dome. Na internetu kolují videa balistických raket explodujících v Tel Avivu a Haifě.

Írán tím Izrael postupně vyčerpává. „Izrael při obraně někdy odpálí na tři až čtyři íránské rakety deset až patnáct vlastních, přičemž každá z nich stojí 12 milionů dolarů. Moderní íránské rakety Fatáh-1 však vyjdou na 200 000 dolarů, což je výrazně méně než u jejich západních protějšků,“ poznamenal deník The Washington Post. Během jednoho z posledních zásahů odpálili Izraelci na jedinou nepřátelskou raketu dvanáct amerických střel systému THAAD. Tento zásah stál izraelský vojenský rozpočet 144 milionů dolarů.