Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 21/2025?

Babiš má blízko dohodě o koalici

Vyjednávání půdorysu nové koalice mezi ANO, SPD a Motoristy sobě spěje do finále, zdá se to být už jen otázkou několika dní. Kdo obsadí konkrétní ministerstva a vlivné posty ve Sněmovně, zatím není jasné, hovoří se o rozdělení v poměru 7 : 3 : 3. Přinášíme přehled nejpravděpodobnějších jmen a rozložení moci.

Vítěz voleb a šéf hnutí ANO Andrej Babiš na sociálních sítích zchladil přehnaná očekávání. „Nečekejte, že dnes (10. října) oznámím vládu, jména a tak dále. A neplánuju ani tiskovku v tuto chvíli. Já jsem řekl, že se budu snažit vyjednat do pátku rozdělení resortů a výborů. Snažím se. Zatím to nevypadá, takže uvidíme. Vyčítají mi, že jednám rychle. Ano, protože chci mít maximum času na náš program a na koaliční smlouvu,“ oznámil. Babiš v tomto rozhodně není ve skluzu, připomeňme, že dosud nejrychleji postavil vládu s důvěrou Vladimír Špidla v roce 2002, trvalo mu to 53 dní. A Babiš musí ještě s partnery kromě personálií dojednat i programové průniky do koaliční smlouvy. Prezident Petr Pavel dal najevo, že také pro něj existují určité mantinely. „Jsou to principy, na kterých stojí náš demokratický stát a které zosobňuje Ústava ČR,“ uvedl. Jde mimo jiné o pevné zakotvení v EU, zahraniční politiku kladoucí důraz na lidská práva, členství v NATO či podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů. Premiéra jmenuje nejdříve po ustavení nové Sněmovny. „S přihlédnutím k předchozím personálním konzultacím a po prostudování programových dokumentů budoucí vládní koalice,“ dodal prezident Pavel. Termín schůze stanovil na 3. listopadu.

Ministerstva Co se týče ministerstev, u hnutí ANO je situace patrně nejjasnější: bude podle všeho trvat na obsazení resortu financí (Alena Schillerová), zdravotnictví (Adam Vojtěch), práce a sociálních věcí (Aleš Juchelka) a obrany (Lubomír Metnar). „SPD by mělo mít nějaký počet ministerstev, kde chtějí mít experty. Motoristé tam chtějí mít své politiky, kteří kandidovali,“ řekl Babiš, konkrétnější zatím nebyl a vyzval i své partnery, aby jednání nekomentovali. Jisté je, že předseda SPD Tomio Okamura vyjednávání notně zkomplikoval neuváženým prohlášením o odvolání policejního prezidenta kvůli svému stíhání. „Je potřeba tam udělat výměnu, protože chceme svobodu slova bez cenzury, náš volič je na to opravdu háklivý,“ uvedl Okamura, jehož státní zástupce obžaloval kvůli podněcování k nenávisti. ANO mu proto nabídlo ministerstvo obrany. Ani tak ale vnitro v režii odborníka SPD vyloučeno není – hovoří se o exministru vnitra Martinu Pecinovi či o současném generálním řediteli Správy železnic Jiřím Svobodovi v souvislosti s ministerstvem dopravy. Podle mluvčí SPD Lenky Čejkové jsou to ale spekulace. „Vše je ve fázi vyjednávání a nic není dáno. Ještě se personálie ani neřešily,“ uvedla Čejková. Motoristé si řekli o resort zahraničí pro Filipa Turka, o resort životního prostředí pro Petra Macinku a o resort kultury pro Otu Klempíře. A do vyjednávání vnesli zvrat, když podle všeho Boris Šťastný začal usilovat o ministerstvo zdravotnictví, nejspíše ale dostane agendu sportu, bude ministrem bez portfeje.

str. 6

Dalších 286 miliard na dluh

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s deficitem 286 miliard. Po schválení vládou jej musí projednat Sněmovna. Ta jej hodlá předělat, rok 2026 tak možná začne rozpočtovým provizoriem.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2 408,7 miliardy a příjmy ve výši 2 122,7 miliardy. Výsledný deficit 286 miliard ovlivnily mimořádné výdaje na obranu (30,7 mld.) a výstavbu dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech (18,3 mld.). „Rozpočet jsme sestavili jako odpovědná vláda tak, abychom si nepůjčovali na provozní výdaje státu, ale naopak rekordně investovali, protože právě investice a inovace Českou republiku posunou k vyspělejší ekonomice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vládu za to ostře kritizoval exministr financí Miroslav Kalousek. „Cca 40 miliard si půjčujeme ne na investice, ale na běžné provozní výdaje, které na dluh projíme. Mluvit přitom o konsolidaci a rozpočtové odpovědnosti zní jako satira,“ napsal na síti X a dodal. „Baví mě proto, když vláda zdůrazňuje, že vyšší deficit navrhuje kvůli investicím do obrany a Dukovan. Přitom těch 45 miliard, o které je plánovaný deficit vyšší letošního, je velmi blízko částce, kterou si půjčujeme ne na investice, ale na běžné provozní výdaje, protože ani ty už nedokážeme zcela pokrýt ze svých pravidelných příjmů, i když ekonomika roste.“

Stanjura „našel“ 28 miliard Stanjurův resort dodal, že oproti srpnovému návrhu rozpočtu došlo k navýšení celkových příjmů o 28,3 miliardy. Přičetl to vyšším předpokládaným příjmům z EU a finančních mechanismů o 12,8 miliardy a také dopočtením vyšších příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o 13,9 miliardy, které mají přinést jednotná měsíční hlášení zaměstnavatelů a novela zákona o zaměstnanosti.

Podle Pirátů tím zakrývá skutečný stav veřejných financí účetními triky. „Na ministerstvu financí asi někdo posunul desetinnou čárku a zapomněl odečítat. Zákon o jednotném hlášení zaměstnavatele měl podle oficiální analýzy ministerstva přinést 1,3 miliardy. Vládní většina k němu ještě na poslední chvíli přilepila daňový dárek pro kapitálové zisky nad 40 milionů – takže čistý přínos by měl být záporný. A najednou se v návrhu rozpočtu objevuje plus 13,9 miliardy. Toto je jen jedna číselná nesrovnalost, v rozpočtu jsou navíc reálné skryté dluhy ve školství a v dalších veřejných službách, které si v příštích letech vyžádají výdaje navíc,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek (za Piráty).

str. 14

Velký risk. EU chce zabavit ruské peníze

Evropské unii docházejí peníze na financování Ukrajiny. Stále více proto krouží téměř 200 miliard eur, které si Rusko dávno před válkou uložilo na depozitní platformě Euroclear. Evropská unie je po ruské invazi zmrazila, nyní ale zvažuje jejich úplnou konfiskaci. Moskva tento plán označila za „čistou krádež“ a obavy mají i někteří bankéři a politici. Pokud totiž Brusel ruské peníze zabaví, důvěra v Evropu coby bezpečné finanční útočiště se otřese v základech.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Evropská unie a její spojenci rozhodli uvalit na Rusko rozsáhlé sankce. Jedním z nejzásadnějších kroků bylo zmrazení ruských státních aktiv ve výši téměř 200 miliard eur, z nichž většina byla uložena v belgické finanční instituci Euroclear. Šlo o hotovost, státní dluhopisy a další cenné papíry. Euroclear jako depozitář je spravoval jménem ruských institucí. Z těchto aktiv v Euroclearu již 175 miliard eur dosáhlo splatnosti a stalo se hotovostí.

Úroky už nestačí V roce 2024 se EU rozhodla, že výnosy z úroků zmrazených aktiv budou použity na financování pomoci Ukrajině. Euroclear začal tyto úroky skutečně převádět, čímž se už tehdy stal terčem ostré kritiky Moskvy. Kreml to označil za „loupež“ a hrozil právními kroky. Ukrajina z těchto ruských peněz, respektive jejich úroků, jen od ledna letošního roku dostala přes 10 miliard eur. Jde o peníze na nezbytné sociální výdaje, bez nichž by se jako stát zhroutila. Tyto prostředky do Kyjeva přicházejí téměř měsíčně: jak uvedl ukrajinský server Strana.ua, šlo o tři miliardy eur v lednu, miliardu eur v březnu, 3,1 miliardy eur v dubnu a po jedné miliardě eur v květnu, červnu a červenci. Dne 22. srpna byla oznámena další tranše ve výši miliardy eur. Byla součástí balíčku pomoci ve výši 4,05 miliardy eur, který evropští spojenci Kyjeva načasovali tak, aby se shodoval s výročím nezávislosti Ukrajiny 24. srpna. Pouhé výnosy z úroků však už Ukrajině nestačí: její ministr financí Serhij Marčenko podle serveru Strana.ua řekl, že jeho země potřebuje na udržení chodu státu dalších nejméně osm miliard eur.

str. 32