Epidemie žloutenky: Docházejí lůžka pro infikované
Epidemie virové hepatitidy typu A neboli žloutenky A je druhá nejhorší od roku 1989. Lékaři už musí v některých nemocnicích improvizovat – na 20 procent nakažených skončilo mimo infekční oddělení nemocnic. Epidemii by zmírnilo cenově dostupnější očkování, Ministerstvo zdravotnictví s tím ale nepočítá a očekává spíše nedostatek vakcín.
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) považuje letošní výskyt žloutenky typu A za epidemii. Nakažení mají být izolováni na infekčních odděleních nemocnic. „Je to jedna z infekčních chorob, u kterých je vyhláškou nařízena povinná izolace na infekčním oddělení,“ uvedl předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Pacienti se už ale ocitají i mimo tato oddělení. „Dalších 106 osob [bylo hospitalizováno] v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob nebylo hospitalizováno, někdy i z důvodu kapacit příslušných lůžkových zařízení,“ uvedlo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu v analýze případů žloutenky. „Informace pocházejí z ústních sdělení lékařů infekčních oddělení v rámci setkávání na odborných konferencích,“ doplnila mluvčí ústavu Štěpánka Čechová. „Pobyt v nemocnici a léčba urychlují vyléčení, je to výhodné i pro pacienta, aby byl aspoň jeden až dva týdny v nemocnici,“ vysvětluje Dlouhý, který je zároveň primářem infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Podle něj je vhodné, aby takový pacient byl někde, kde nikoho neohrozí.
str. 6
Navždy mladý: Vědci objevují klíč k věčnému životu
Za posledních 25 let se průměrná délka života na Zemi zvýšila o šest let na 73,5 roku a stále se prodlužuje. Podle vědců prolomíme v roce 2030 hranici dožití 90 let a ani to nebude konečná. Někteří vizionáři dokonce tvrdí, že vstupujeme do éry lidské nesmrtelnosti. Vědci na tom totiž usilovně pracují.
Jednou z nejambicióznějších společností, která se snaží přepsat pravidla lidského stárnutí, je americká firma Altos Labs, zaměřená na buněčnou rejuvenaci – tedy obnovu zdraví buněk s cílem zvrátit nemoci, zranění a stárnutí.
Ačkoli se často objevuje v médiích jako „laboratoř nesmrtelnosti“, její skutečný cíl je o něco realističtější, a to radikální prodloužení zdravého lidského života. Základem výzkumu Altos Labs je proces zvaný buněčné reprogramování. Ten využívá takzvané Yamanakovy faktory – čtyři bílkoviny, které dokážou přeměnit zralé buňky zpět do mladšího, téměř embryonálního stavu.
str. 42
Dušičky: U nás tiché, jinde karneval
Svátek památky zemřelých, v Česku zvaný Dušičky, ctíme každoročně 2. listopadu. Tento den je spojen s připomínáním památky zesnulých, návštěvami hřbitovů a vzpomínkami na ty, kteří již nejsou mezi námi. Dušičky mají hluboké historické kořeny, které sahají do předkřesťanských dob, a jejich tradice se v průběhu staletí vyvíjely pod vlivem křesťanství i místních zvyků.
Vědomí posmrtného života a úcta k zemřelým jsou v lidské kultuře hluboce zakořeněny. V evropském prostoru, včetně území dnešního Česka, lze původ Dušiček hledat v keltských a slovanských tradicích. Keltský svátek Samhain, slavený na přelomu října a listopadu, byl považován za období, kdy se prolíná svět živých a mrtvých. Lidé věřili, že duše zemřelých se mohou vracet na zem, a proto připravovali obětiny a rituály, aby je uctili nebo uklidnili. Slované měli podobné představy. Věřili v existenci duchů předků, kteří bdí nad rodinou, a prováděli obřady na jejich počest. Tyto zvyky zahrnovaly zapalování ohňů, přípravu jídla pro duše nebo rituální hostiny, známé jako tryzny. Pohanské tradice se postupně prolínaly s křesťanskými zvyky, když se křesťanství šířilo Evropou.
str. 54
TÝDEN číslo 22/2025 k zakoupení ve vašich trafikách do 11. listopadu. Časopis TÝDEN si můžete zakoupit i v elektronické verzi na digiport.cz
