Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 3/2026?

Kdy za nás bude pracovat umělá inteligence? Možná už letos

Nové průzkumy i experti se shodují, že spolupráce zaměstnanců s umělou inteligencí (AI) bude už brzy očekávaným standardem. V českých firmách dosud převažovalo spíše pilotní testování, doba experimentů však končí. Očekávají se změny, které se dotknou pracovních pozic.

Podle průzkumu České asociace umělé inteligence a Hospodářské komory ČR už dnes AI využívá polovina českých firem, což představuje výrazný meziroční nárůst. Dalších 40 procent podniků plánuje její zavedení v nejbližší době a téměř devět z deseti firem s AI aktivně počítá. „AI přestává být módním experimentem a stává se běžnou součástí podnikání. Firmy ji berou vážně, investují do ní a hledají konkrétní způsoby, jak ji využít v praxi,“ řekl ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl. Podobně situaci popisuje i průzkum společnosti Deloitte, podle něhož má přístup k nástrojům umělé inteligence zhruba šest z deseti zaměstnanců.

Rok zlomu

Letos plánuje 78 procent firem spustit alespoň jeden nový AI projekt a pokračovat ve stávajících. Tomu přizpůsobují své rozpočty. Dvě třetiny z nich plánují zvýšit investice do umělé inteligence v průměru o 25 až 30 procent. Velké podniky investují do AI i desítky milionů korun, menší firmy statisíce až jednotky milionů. „Vidíme jasný posun od opatrného testování k reálným investicím. Pro mnoho firem je AI už dnes strategickou sázkou na udržení konkurenceschopnosti,“ doplnil Benzl. Firmy tak budou tlačit na větší efektivitu práce. „Firmy očekávají, že AI přispěje k růstu jejich produktivity. Jen menšina firem ale zatím systematicky přeorganizovala pracovní role nebo procesy s ohledem na AI,“ říká Jan Hejtmánek, vedoucí týmu Inteligentní automatizace ve společnosti Deloitte Česká republika. Někteří lidé to začínají podle průzkumu společnosti EY ve 29 zemích vnímat jako hrozbu. „Průzkum odhalil obavy z umělé inteligence na pracovišti, které přispívají k hodnotové propasti. Třicet sedm procent respondentů se obává, že nadměrné spoléhání se na umělou inteligenci by mohlo narušit jejich dovednosti,“ uvedla společnost. Problém je ve vzdělávání zaměstnanců. „Firmy, které do vzdělávání investují, vidí rychlejší adopci AI, vyšší efektivitu práce a menší obavy zaměstnanců. Lidé začínají AI vnímat jako pomocníka, nikoli jako ohrožení,“ dodal Benzl. To potvrdil i datový ředitel Creative Dock Adam Hanka. „Firmy se snaží poskytnout svým zaměstnancům vzdělávání v oblasti AI a rozvíjet jejich digitální a AI gramotnost. Z mé osobní zkušenosti je to ale často náročné, protože narážíme na celkově nízkou úroveň znalostí pokročilých digitálních technologií.“ Podle něj už samotné ovládání kancelářských programů nestačí. „Ukazuje se, že mnoho lidí například neumí udělat jednoduchou webovou stránku v jazyce HTML. Proto je často třeba začít s rozvojem těchto základních digitálních dovedností a až poté navázat dovednostmi ve využívání umělé inteligence – ta totiž funguje jako jakási nadstavba,“ dodal Hanka.

str. 6

Discombobulator. A přestane fungovat všechno

„Stiskli tlačítka – a nic jim nefungovalo.“ Tak popsal americký prezident Donald Trump účinek údajně nové americké zbraně, která měla sehrát podstatnou roli při zásahu proti venezuelskému režimu. Zbraň nazvaná Discombobulator má podle dostupných svědectví paralyzovat techniku i lidské smysly, což otevírá novou kapitolu v oblasti směrovaných energetických zbraní.

Dne 3. ledna 2026 provedly americké jednotky operaci s názvem Absolute Resolve („Absolutní odhodlání“). Vedla k zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Floresové. Prezident Trump v rozhovoru pro deník The New York Post uvedl, že během zásahu byla použita nová tajná zbraň – Discombobulator. Trump zdůraznil účinnost zbraně: „Když Madurovi vojáci stiskli tlačítka, nic nefungovalo,“ řekl a dodal: „To je Discombobulator. Zatím ale nemám oprávnění říci cokoli jiného.“ Zařízení podle jeho slov zcela zneutralizovalo venezuelské systémy protivzdušné obrany, včetně ruských a čínských raketových systémů, které měly být nasazeny. To umožnilo americkým silám provést zásah bez vlastních ztrát. Trump také uvedl, že zařízení může být schopno „jednou ranou zneškodnit vše“. Pokud by se tato tvrzení potvrdila, šlo by o zásadní posun k nesmrtícím zbraním masového působení, které primárně ovlivňují psychiku a fyziologii nepřítele, namísto destrukce tradičními výbušninami.

Hororové scény

Neoficiální svědectví venezuelských bezpečnostních složek, zveřejněná v The New York Post, popisují zážitky, které spíše připomínají scény z hororu než běžný vojenský střet. Jeden anonymní člen ochranky uvedl: „Bylo to jako velmi intenzivní zvuková vlna. Najednou jsem cítil, jako by mi hlava explodovala zevnitř.“ Další zasažení hlásili krvácení z nosu, nevolnost, zvracení, slabost a úplnou dezorientaci. Někteří údajně padli na zem neschopní pohybu, zatímco američtí vojáci prováděli operaci bez ztrát. Podle výpovědí byla ochranka „prakticky neaktivní“ a ztratila schopnost reagovat. Další svědectví z operace uvádí, že „všechno radarové vybavení náhle přestalo fungovat“, což umožnilo americkým silám rychlý přístup bez možnosti obrany – popis přibližně odpovídá jiným mediálním reportům o účincích tajemných energetických zařízení během konfliktů.

str. 32

Když mozek ovládá počítač

Ještě na počátku tohoto desetiletí by to většina lidí považovala za motiv ze sci-fi románu: člověk ovládá digitální zařízení pouze svými myšlenkami. Dnes se to stává realitou moderní medicíny. Brit, kterému byl do mozku implantován čip americké společnosti Neuralink, začal ovládat počítač a další elektronická zařízení pouhou „silou mysli“.

O průlomovém úspěchu informoval britský deník The Telegraph. Pacient, vystupující pod jménem Paul, trpí chorobou motorických neuronů (MND). Jde o soubor závažných neurodegenerativních onemocnění, která ničí nervové buňky zodpovědné za řízení svalů. Nemoc vede k postupnému ochabování svalstva, ztrátě pohybu a paralýze, přičemž mentální schopnosti zůstávají zachovány. Nejznámější podobou MND je amyotrofická laterální skleróza (ALS), která postupně omezuje schopnost mluvit, polykat, hýbat se i dýchat.

Pohyb silou myšlenky

Podle The Telegraphu mu byl do mozku vpraven implantát Neuralink N1. Operace proběhla v Národní nemocnici pro neurologii a neurochirurgii při University College London. „Už pouhý den po operaci dokázal přesouvat kurzor na obrazovce bez jediného pohybu rukou či hlasu,“ napsal deník. Ovládal kurzor na obrazovce pouze pomocí myšlenek – bez použití svalů. Paul je jedním ze sedmi pacientů zapojených do klinické studie, která má ověřit, zda může tato technologie zlepšit kvalitu života lidí s vážnými neurologickými onemocněními. Všem účastníkům chybí schopnost ovládat své tělo či komunikovat s okolím obvyklým způsobem a bez asistence nejsou schopni používat běžná digitální zařízení jako počítač, chytrý telefon či tablet. „Říct, že jsem byl nervózní z operace mozku, je slabé slovo,“ řekl Paul. „Když jsem se ale dozvěděl o této studii, začal jsem přemýšlet, zda by mi technologie mohla pomoci zlepšit kvalitu života, ale také přispět k výzkumu pro další lidi s podobnými omezeními. Stalo se to pro mě více než osobním krokem – je to i způsob, jak pomoci ostatním.“

 str. 48