Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 5/2026?

Diagnóza z ChatGPT: Lékaři používají halucinující umělou inteligenci

Umělá inteligence (AI) vstoupila do českých ordinací a odborníci bijí na poplach. Lékaři si totiž nechávají generovat diagnózy, přepisovat propouštěcí zprávy nebo hledat lékové interakce pomocí umělé inteligence. Jenže místo certifikovaných zdravotnických nástrojů k tomu používají například ChatGPT, který občas generuje nesmysly – halucinuje. Ministerstvo zdravotnictví o problému ví, připravuje změny v pravidlech a ve vzdělávání.

Na problematické využití nové technologie v ordinacích upozornila Česká asociace umělé inteligence (ČAUI) a její zdravotnická skupina. „Zaměření velkých AI modelů na zdravotní problematiku je posun vpřed. Co však bohužel není dobře, je fakt, že si již dnes někteří ve zdravotnictví vypomáhají s dotazy na ChatGPT. Je to také cesta nebezpečná, protože může být vysoce riziková pro pacienty,“ varoval předseda zdravotnické sekce asociace Matěj Misař. V praxi se dá podle asociace pozorovat, že část lidí ve zdravotnictví sahá po ChatGPT a podobných nástrojích jako po rychlé nápovědě. „Typicky jde o situace, kdy si chtějí zrychlit orientaci v případu a nechají si vygenerovat seznam možností pro diferenciální diagnostiku na základě stručného popisu příznaků, laboratorních hodnot nebo věku pacienta, případně si nechají vysvětlit, co mohou určité výsledky znamenat,“ upřesnila asociace pro časopis Týden. Podle ní se dotazy posouvají ještě blíž ke klinickému rozhodování. „Například když se uživatel ptá na dávkování léků u konkrétních parametrů, na možné interakce, na úpravy medikace před výkonem nebo na to, zda je stav spíše k hospitalizaci, či urgentnímu řešení.“

Takto opravdu ne!

Využití umělé inteligence v podobě chatbotů je problém, protože nejde o certifikovaný prostředek speciálně vyvinutý pro využití ve zdravotnictví. „Jakmile AI jakýmkoli způsobem ovlivňuje klinické rozhodování, jsme v režimu klinické rozhodovací podpory. A tam už bez certifikace zdravotnického prostředku podle Medical Device Regulation nemá co dělat,“ doplnil Misař. Podle něj nejde jen o situace, kdy model přímo „stanoví diagnózu“. Hranice se překročí i ve chvíli, kdy generativní model upravuje klinický text tak, že mění význam, doplňuje ho o nové závěry nebo začne navrhovat další vyšetření či léčbu. „Je potřeba rozlišovat mezi certifikovanými zdravotnickými prostředky využívajícími AI, které podléhají přísnému posuzování bezpečnosti a účinnosti podle české i evropské legislativy, a obecnými jazykovými modely, které nejsou zdravotnickými prostředky a nemohou nahrazovat klinické rozhodování lékaře. Odpovědnost za péči vždy nese zdravotník a AI může být pouze podpůrným nástrojem,“ reagoval na dotaz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Běžně dostupné nástroje AI nejsou vhodné pro využití ve zdravotnictví. „Nástroje od velkých hráčů, jako jsou OpenAI, Anthropic nebo Google, nejsou certifikovanými zdravotnickými prostředky,“ potvrdil Misař. Ministerstvo si je vědomo, že se umělá inteligence v podobě nevhodných – obecných generativních nástrojů – v praxi objevuje. „Bylo by iluzorní předpokládat, že zdravotníci tyto technologie neznají nebo je nevyužívají,“ uvedl ministr Vojtěch. Kvůli přešlapům při využití nových technologií jeho úřad připravuje změny. „Právě i tato zkušenost z terénu je jedním z důvodů, proč připravujeme Národní strategii využívání umělé inteligence ve zdravotnictví, kterou chceme dokončit do konce roku 2026,“ uvedl ministr.

 str. 6

Větrné elektrárny. Cloumají Českem větrní baroni, nebo proruská lobby?

Ministr životního prostředí Igor Červený a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (oba Motoristé) chtějí měnit takzvané akcelerační zóny. Ty významným způsobem urychlují instalaci větrných elektráren i tam, kde by jinak mohly být postaveny jen těžko. Některými médii je však tato aktivita spojována s proruskou lobby. Proti změnám v zónách se však vymezují také komory, za něž se schovávají provozovatelé byznysu s obnovitelnou energií.

„Víte, co bude moje první starost, až nastoupím v devět hodin ráno díky panu prezidentovi? Budou to akcelerační zóny a bude to Nová zelená úsporám. Ty akcelerační zóny, to byl opravdu danajský dar od předchozí vlády,“ řekl ještě před jmenováním ministrem Igor Červený v pořadu Otázky Václava Moravce. Spolu s tím zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek prohlásil, že naboural proces bývalé vlády, kdy akcelerační zóny poskytují možnost stavět větrné elektrárny už 500 metrů od domů. „Navrhuji minimálně posun na 700 metrů, ideálně na kilometr nebo pětinásobek výšky věže a další zkoumání z hlediska ochrany přírody a rázu krajiny. Také systematicky varujeme všechny obce, ať mají možnost včas poskytnout zamítavé stanovisko. Otevření stavidel má započít v polovině tohoto roku. Měl jsem na toto téma už téměř 20 schůzek a postaví se jen přes mou mrtvolu. Akcelerační zóny vymezíme, ať nepřijdeme o naše vlastní peníze z EU, ale v souladu s obyvatelstvem a přírodou,“ uvedl Turek. Podle ministra Červeného je potřeba upravit systém tak, aby Česko nepřišlo o peníze z Evropské unie z fondu obnovy. Má se jednat až o 25 miliard korun. Podle Turka bylo pak cílem postavit až 500 nových turbín, jejichž výstavbě chce bránit. „Připravuje se zásadní změna akceleračních zón právě kvůli tomu, že někomu byla v jeho oblasti nařízena výstavba. Viděl jsem obce, kam plánovali postavit 15 větrníků. Hledáme řešení, abychom nepřišli o peníze, a pokud k výstavbě dojde, bude jen v odlehlých oblastech,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

str. 12

CIHLA VERSUS ZLATO: Jak si stojí nejoblíbenější investice Čechů

Nemovitosti a drahé kovy v české kotlině stále jednoznačně vedou mezi možnostmi, které lidé zvažují nejčastěji jako způsob zhodnocení úspor. Obvykle představují menší riziko ztrát a zároveň dokážou porážet inflaci. Co však tyto dvě varianty investic reálně obnášejí? Požádali jsme odborníky z praxe, aby popsali výnosy, rizika i náklady obou alternativ.

Žebříčkům oblíbenosti stále vévodí investice do bytů a domů, případně pozemků. Za nimi se umisťují cenné kovy, jejichž obliba roste. Vysoce oblíbené je také uložení peněz na spořicích účtech. Byť současné úrokové sazby opticky porážejí inflaci, je třeba brát v úvahu, že slibné úročení se často netýká celé částky a je omezeno na nižší statisíce. Takto uložené peníze nelze považovat za investici.

Výnos na prvním místě

Jak moc se tedy moje peníze zhodnotí? To chce pravděpodobně slyšet jako první každý investor. Je to však ošemetná otázka. Nemovitosti i cenné kovy jsou dlouhodobé investice. Například období pěti let je příliš krátké pro férové srovnání, výrazně jej totiž ovlivňují náhlé změny na trzích. „Po velmi silném růstu cen v letech 2021 a 2022 následovalo ochlazení trhu a v některých letech i reálný pokles hodnoty pořízených nemovitostí. Zásadní roli sehrál rostoucí zájem o nájemní bydlení a na něj navázaný růst nájmů, ale i tady už Česko začíná narážet na limity,“ vysvětlil Hendrik Meyer – šéf realitní skupiny EHS, do níž spadá také platforma Bezrealitky. Zásadní vliv na ceny nemovitostí mají rovněž úrokové sazby hypoték. „Období extrémně nízkých úrokových sazeb po covidu-19 vedlo k prudkému růstu cen nemovitostí, jejž následně vystřídalo ochlazení trhu a skokový nárůst sazeb v letech 2022 a 2023,“ potvrdil hlavní investiční analytik Swiss Life Select Šimon Schloff. Přesto si však investoři do nemovitostí v posledních pěti letech přišli na své. „V souhrnu se tak průměrné roční zhodnocení rezidenčních nemovitostí v ČR za toto období pohybovalo přibližně mezi 5 a 8 % ročně, v Praze i výrazně výše, avšak s výraznými rozdíly mezi jednotlivými roky,“ uvedl Schloff. Tahounem výnosu je podle Meyera stále růst cen. „Současně však platí, že výnosy z pronájmu byly postupně stlačovány rostoucími cenami nemovitostí,“ dodal Schloff. Oproti tomu si zlato v posledních pěti letech vedlo lépe. „Z dat, která vycházejí z reálných nákupů klientů, je výnos za pět let okolo 80 %. Je to zejména díky rekordnímu růstu ceny zlata v posledním roce. Vždy záleží na konkrétním období a metodice. Podstatné ale je, že fyzické zlato dlouhodobě funguje jako velmi solidní ochrana úspor,“ popsal předseda představenstva společnosti Golden Gate Libor Brůna. Zlato však není jediný kov vhodný pro investice. „Stříbro má oproti tomu ještě jeden silný příběh: je to průmyslový kov moderních technologií a současně se dlouhodobě mluví o tom, že na trhu není přebytek fyzického stříbra. To se v čase může promítat do dynamičtějšího růstu, ale zároveň stříbro obvykle více kolísá,“ vysvětlil Brůna. Zlato je tak podle něj spíše „pojistka“, zatímco stříbro může být podhodnocenější aktivum s vyšším růstovým potenciálem, ale i vyšším rizikem výkyvů.

str. 20