Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 9/2025?

Právo na poklidnou smrt

Pro Čechy zatím jen ve výhledu

Připravuje se elektronický registr takzvaného dříve vysloveného přání. Tento prvek medicínského práva umožňuje pacientům svobodně rozhodnout o tom, jak má být naloženo s jejich zdravotní péčí v situaci, kdy už sami nejsou schopni takové rozhodnutí učinit. V zahraničí bývá silným nástrojem v případech, kdy si pacient nepřeje prodlužovat své utrpení léčbou, například v terminálním stadiu rakoviny. To v Česku zatím možné není, přesto bývají přání pacientů často nevyslyšena. Podle průzkumu o existenci dříve vysloveného přání až 70 procent lidí vůbec neví.

Institut dříve vysloveného přání je pacientské právo zakotvené v zákoně o zdravotních službách. V řadě evropských zemí nachází široké uplatnění. Pacient může předem vyslovit nesouhlas například s resuscitací, napojením na dýchací přístroje či se zavedením výživové sondy. Tato přání bývají nejčastěji spojována se snahou zabránit umělému prodlužování života. Princip platný v České republice umožňuje pacientům předem vyjádřit svou vůli pro případ, kdy by již nemohli rozhodovat o svém zdravotním stavu a léčbě – tedy buď s poskytnutím zdravotních služeb souhlasit, nebo je odmítnout. Aby však bylo přání pacienta respektováno, musí splňovat několik zákonných podmínek. Předně jej musí mít zdravotnické zařízení k dispozici v písemné podobě s úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání musí být rovněž písemné poučení o důsledcích takového rozhodnutí, vystavené praktickým lékařem, u něhož je pacient registrován, případně jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž se přání obsahově pojí. Následně se dokumenty mohou stát součástí zdravotnické dokumentace pacienta.Podle zákona však lékař přání pacienta nesmí respektovat, pokud by vedlo k postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, anebo v několika dalších výslovně stanovených případech. „Je tam napsáno, že dříve vyslovené přání nemůže vést k aktivnímu způsobení smrti. V důvodové zprávě k zákonu je to vysvětleno tak, že nemůže dojít ani k odpojení od přístrojové podpory. To je záležitost, k níž se institut dříve vysloveného přání používá v zahraničí v naprosté většině případů,“ vysvětlil expert na zdravotnickou legislativu z Ústavu státu a práva AV ČR Adam Doležal na konferenci Rozhodování na konci života, uspořádané senátorkou a lékařkou Věrou Procházkovou.

Kde ho máte?

I v tom málu případů, kdy český pacient dříve vyslovené přání vyjádřil, nemusí být dodrženo. Problém je, že ošetřující zdravotnický personál jej často nemá k dispozici. Na konferenci se hovořilo též o dalších překážkách. „Zdravotník také může mít pochybnost, zda byl pacient předem dostatečně informován nebo zda si uvědomoval důsledky svého rozhodnutí. Dříve vyslovené přání navíc může být navázáno na roli zástupce, který má za pacienta ‚dorozhodnout‘ o následné péči. Tito zástupci však často nevědí, že zástupci vůbec jsou, a na svou roli nejsou připraveni,“ uvedla Helena Van Beersel Krejčíková z Katedry zdravotnického práva PF UK. Přání bývá také formulováno natolik vágně, že se nedá na konkrétní situaci aplikovat. A rovněž samotné lékaře současná právní úprava staví do nejasné pozice. „Právní úprava ten systém paralyzuje,“ dodala Van Beersel Krejčíková.

 str. 06 - aktuálně

Konečná: Chceme provést důsledný audit státu

Podle šéfky KSČM Kateřiny Konečné a lídryně kandidátky hnutí Stačilo! by měl stát a jeho hospodaření projít po 35 letech důkladným auditem. Zavedli by také bankovní daň a více se zaměřili na kontrolu firem neplatících daně. Počet zdravotních pojišťoven by snížili na dvě. Společnost je podle Konečné dnes výrazně netolerantní, což přičítá i působení Stratkomu v čele s Otakarem Foltýnem. „Tohle jsou přesně ty zbytné výdaje, které bychom škrtali v rozpočtu velmi rychle,“ říká.

Celní válka mezi USA a Unií, kde by mělo stát Česko?

Česká republika – a to je dlouhodobý problém stávající i všech předchozích vlád – by se měla postavit především za své vlastní zájmy. Kdyby se na národní zájem systematicky nekašlalo, nelikvidovala se soběstačnost v mnoha oborech, pak bychom byli v rámci těchto celních tahanic v mnohem lepší pozici. Mnohokrát v minulosti jsem upozorňovala, aby vládní papaláši nelezli tak hluboko do americké zadnice, že se to jednoho dne vymstí. A je to tady. Na druhou stranu Brusel zatím jenom – ostatně jako vždy – jen kecá, ale skutek utek.

Mír, jaký máte názor na vyjednávání Trumpa a Putina?

Je to obrovský posun. Můžeme si o Trumpovi každý myslet cokoliv, ale obrovská změna je v tom, že se jedná, a že se konečně dostala ke slovu diplomacie jako nástroj ukončení konfliktu. Podle mě je to velmi významné a už mu to nikdo nevezme. Evropská unie tři roky posílala zbraně, posílala peníze, ale nechtěla slyšet o tom, že zapojí diplomaty. Trump je zapojil. Samozřejmě dnes nevíme, jak to vyjednávání dopadne. Na druhou stranu skutečnost, že ti lidé jsou dnes schopni spolu sedět deset hodin u jednacího stolu a bavit se bezpochyby nejenom o Ukrajině, je podle mě obrovským posunem. Já se totiž domnívám, že celé to jednání mezi Ruskem a Spojenými státy vůbec není jenom o Ukrajině, myslet si to, by bylo velmi naivní. Podle mě se tam řeší celá řada dalších geopolitických zájmů.

Měli by se ukrajinští váleční běženci z Česka po válce vrátit zpět?

Já bych si to moc přála především pro samotnou Ukrajinu, protože z ní odešlo asi 25 procent obyvatelstva, což je obrovské množství. Celá jedna generace lidí tam bude zasažena válkou, ať už zdravotně, sociálně, materiálně, nebo ekonomicky. Právě proto je důležité, aby se tam uprchlíci vrátili, jen oni budou schopni svou zemi postavit zpátky na nohy. Na obnovu Ukrajiny může kdokoliv poslat, kolik peněz chce, ale pokud tam nebude nikdo, kdo by ji realizoval, ty peníze nebudou mít žádný smysl. Proto bych si moc přála, aby se všichni ti Ukrajinci zase vrátili a pomohli svou zemi znovu vybudovat. Samozřejmě s pomocí zahraničního kapitálu, jinak nebude možné Ukrajinu postavit zpět na nohy a bez této pomoci zůstane ještě desítky let zaostalou a chudou zemí.

str. 12 - aktuálně

Drtivý útok na Facebook

Jako cenzor a fízl byla vylíčena sociální síť Facebook při slyšení v americkém Kongresu: Facebook prý spolupracoval s Čínou na vývoji nástrojů k potlačování disidentů, a dokonce jí předával informace o uživatelích. Měl také vyvíjet algoritmy schopné rozpoznat uživatele v psychické nepohodě. Tito lidé totiž více nakupují a jsou ideální cílovou skupinou pro reklamu.

Společnost Facebook, již založil Mark Zuckerberg a která se v roce 2021 přejmenovala na Meta, provozuje nejpopulárnější platformy sociálních médií ve Spojených státech – včetně svého předchozího jmenovce Facebooku, dále Instagram, WhatsApp a Threads. V polovině dubna ale vystoupila před senátory bývalá šéfka sekce Mety pro globální veřejnou politiku Sarah Wynn-Williamsová. Pod přísahou ohromeným posluchačům popsala, k jakým praktikám se firma podle ní v honbě za ziskem uchylovala.

Selfie jako signál

Ačkoli slyšení bylo z velké části zaměřeno na jednání Mety s Čínou, v odpovědi na otázku z řad republikánských senátorů Wynn-Williamsová například uvedla, že Meta zacílila reklamy na třinácti- až sedmnáctileté děti, když se cítily psychicky na dně či v depresi. „Šlo o jejich identifikaci, když se cítily bezcenné, bezmocné nebo měly pocit, že selhaly… Facebook tyto informace sdílel s inzerenty. Ti totiž chápou, že když se lidé necítí dobře a nemají ze sebe dobrý pocit, je vhodný čas nabídnout jim produkt – tito lidé si s větší pravděpodobností něco koupí.“ Kdy se pozná, že je například dospívající dívka v depresi? Nejen podle komunikace, ale také třeba tím, že si smaže selfie. To mohou inzerenti považovat za vhodný čas nabídnout jí kosmetický produkt, protože se zřejmě necítí spokojena se svým vzhledem. Meta si podle bývalé ředitelky byla vědoma, že uživatelé ve věku 13–17 let jsou sice zranitelnou, ale pro inzerenty „velmi cennou“ demografickou skupinou. Jistý obchodní vedoucí ve společnosti jí prý dokonce vysvětlil, že mládež je pro zadavatele reklamy „nejcennější segment populace“. Pokud byla Meta ochotna zacílit na dospívající na základě jejich emocionálních stavů, nabízí se, že totéž mohla provádět i s dospělými, reagovali pobouření senátoři. Jeden z dokumentů vystavených během slyšení to potvrdil: na snímku z interního chatu se jistý ředitel Facebooku ptá, zda je pravda, že Facebook prováděl výzkum mladých matek a jejich emočního stavu, na což jiná osoba odpověděla: „Ano.“

str. 30 - svět