Nové vydání časopisu Instinkt č. 2/2026: Nejnovější rozhovory, příběhy a témata čekají na vás

Oldřich Kaiser: „Namlouvání knih je pro mě těžší než si namlouvat dívku.“

Nedávno oslavil 70. narozeniny a díky jeho talentu dávno nikdo nepochybuje o jeho neuvěřitelné všestrannosti. Oldřich Kaiser za svůj herecký výkon získal čtyři České lvy, cenu za přínos české kinematografii a ani za mikrofonem nezahálí. Mimo to, že je muzikantem a dabérem, převzal nejednu cenu i za namlouvání audioknih. Vloni ho navíc jeho rodné město ocenilo Medailí města Liberec, a to za přínos v oblasti umění.

Herecký talent mu byl dán do vínku, tak nebylo překvapením, že herectví vystudoval, nastoupil do divadla a velmi rychle se našel coby komik. Nezapomenutelné duo s Jiřím Lábusem divákům nabídlo nejen televizní estrády, rozhlasovou hru Tlučhořovi, ale i legendární divadelní představení. Jeho role jsou větší než život a on je umí vždy s jistou lehkostí emočně uchopit. Není divu, že se stal jedním z nejvýraznějších českých divadelních, televizních a filmových herců. 

Když řeknu Don Vito Corleone, se kterým jste při namlouvání audioknihy Poslední kmotr strávil hodně času, jak tuto postavu vnímáte?

Velmi pozitivně. Byla to ta stará mafiánská garda, která ještě ctila pravidla, měla svoje zásady. A samozřejmě, že ten, kdo porušil pravidla, byl po kmotrovsku oprávněně potrestán. Jinak to nejde. Ale já na něj skutečně nahlížím s láskou a nostalgií. A pokud bych měl srovnávat Vita Corleoneho s hlavou rodiny Clericuziových Domenicem z Posledního kmotra, rozdíl mezi nimi vlastně vůbec nevnímám. Oba úspěšně propluli až tam, kde jsou, sice každý po svém, ale ctili pravidla. Vito byl romantický mýtus mafie a Domenico zase čistě racionální a pragmatický člověk. Je to jako dnes. Ten, kdo má moc, tak se podle toho chová a očekává od ostatních bezbřehou poslušnost.

Na finanční ředitele čeká v roce 2026 smršť nové legislativy

Od takzvaného AI Actu, zavádějícího regulaci umělé inteligence, přes nová pravidla v oblasti kybernetické bezpečnosti až po zaměstnanecké akcie a novelu zákona o daních z příjmů. Rok 2026 bude pro finanční ředitele ve znamení důležitých legislativních změn, a CFO tak budou v příštím roce muset zvládnout nejen ekonomické řízení společností, ale i klíčové legislativní změny. Jejich přehled nám přiblíží Mgr. Zuzana Meľuchová, advokátka advokátní kanceláře Matzner & Vítek.

Umělá inteligence a AI Act

Finančnímu sektoru bude i v nadcházejícím roce dominovat téma umělé inteligence. Evropské nařízení o umělé inteligenci – takzvaný AI Act – již vstoupilo do další fáze účinnosti. Poskytovatelé tzv. obecných modelů AI (GPAI) budou muset zajistit vysokou míru transparentnosti o GPAI. Zejména vést detailní technickou dokumentaci o modelu, použité výpočetní síle a souvisejících rizicích nebo transparentně zveřejňovat informace o tréninkových datech.  Evropská unie vytvořila Kodex správné praxe pro GPAI modely, k němuž mohou povinné subjekty dobrovolně přistoupit, což by jim mělo usnadnit implementaci zákonných povinností. „S účinností nových povinností bude aktivován i sankční systém. Firmy by měly přistoupit k inventarizaci AI nástrojů, posouzení rizik, nastavení dokumentace a politik a k postupnému doplnění governance procesů. Ideálně postupem, který Evropská unie nabízí, čímž jde firmám alespoň trochu naproti. Pro organizace to však bude i tak představovat finanční zátěž z důvodu nárůstu agendy“ uvádí Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek.

Zaměstnanecké akcie

Od ledna 2026 by také měla začít platit novela zákona o daních z příjmu, jež zavádí nový daňový režim pro zaměstnanecké akciové programy – tzv. ESOP (Employee Stock Ownership Plan). Jedná se o velmi očekávanou změnu, po které dlouho volaly především start-upy a technologické společnosti. Od nového roku by povinnost zdanění měla být vázána až na okamžik skutečného prodeje akcií. Daň by tak zaměstnanec státu odvedl až ve chvíli, kdy z akcií obdrží reálný finanční příjem, a bude tak mít i z čeho daň zaplatit. Tím by mělo dojít k naplnění zásady „no tax before cash“ – tedy žádného zdanění před reálným příjmem. „Novela by současně měla osvobodit ESOP od odvodů na sociální a zdravotní pojištění,“ uvádí Lukáš Bachtík z advokátní kanceláře Tarpan Legal. Změna by měla začínajícím podnikům umožnit větší flexibilitu v odměňování a přiblížit Česko mezinárodním standardům.

Jak se vyznat v záplavě doplňků stravy?

Produkty pro lidské zdraví spolu s dodržováním etických hodnot, to vyznávají podnikatelé Jana Čevelová a Honza Zaoral, kteří svůj podnik založili v Londýně. Podle svých slov rostou pomaleji, ale jistě. Na první místo nestaví peníze, ale kvalitu produktů.

Jejich příběh se začal psát jednoho srpnového rána roku 2001 v Londýně. Přijeli sem bez zázemí a začínali od nuly. První roky patřily práci, studiu a postupnému budování kariéry. Zlom přišel kolem roku 2010, kdy se u Honzy objevil ekzém a běžné produkty z drogerie jeho stav jen zhoršovaly. Hledání šetrnější cesty je přivedlo k přírodní kosmetice a k australské značce, která tehdy patřila k průkopníkům bio produkce. Začali ji prodávat přes svůj první britský e-shop. V roce 2016 založili značku PraveBio.cz a ­chtěli v Česku nabídnout stejné standardy kvality a složení, jaké poznali v Londýně. Pandemie v roce 2020 jejich návrat domů urychlila a zároveň otevřela cestu k velkoobchodu. Zázemí vybudovali v Otrokovicích na Moravě, kde dnes mají sklad i výdejnu. Od roku 2021 rostou stabilně dál bez externího kapitálu a z původní dvojice se stal tým zhruba dvaceti lidí.

S doplňky stravy už je to jako s mobilními telefony – těžko uvěřit, že někdy vůbec lidé žili bez nich. Působíte v oboru řadu let. Kdy začala éra doplňků stravy? Je v tom podobný princip jako například v bylinkářství, které je s námi snad od nepaměti?

Je to vlastně docela přirozené pokračování starých principů – už babičky věděly, že šípek na podzim není jen tak nebo že kopřiva na jaře dělá s tělem divy. Bylinkářství je s námi odpradávna a dodnes z něj vychází většina přístupů k funkčnímu doplňování. Co se ale změnilo, je forma a způsob – dnes už si místo hrsti listů dáme kapsli, jejíž obsah byl extrahován, standardizován a často i vědecky popsán. Moderní doplňky stravy ve smyslu izolovaných vitaminů a minerálů vznikly zhruba ve 20. století, ale opravdový boom přišel v 60. a 70. letech – tehdy se z multivitaminů stal takřka každodenní zvyk. A od té doby se trh jen rozšiřuje.

A kdy se tomuto „vylepšování zdraví“ začalo říkat biohacking?

Dnes už doplňky neslouží jen k „doplnění chybějícího“, ale často i k optimalizaci – a právě tam přichází ke slovu takzvaný biohacking. To slovo původně používali američtí programátoři, kteří chtěli zlepšit výkonnost svého těla, podobně jako ladili kód – pečlivě, cíleně, s daty v ruce. Dnes se tenhle pojem rozšířil a zahrnuje všechno od promyšleného stravování přes saunování a dechová cvičení až po mikrodávkování adaptogenů. Za mě jde hlavně o to, že jsme znovuobjevili, jak moc naše zdraví závisí na každodenních rozhodnutích – a doplňky stravy, pokud jsou zvolené smysluplně, v tom mohou hrát důležitou roli.