Za dané situace je rozumné, že předsednická země nesvolává schůzky premiérů členských zemí Visegrádské skupiny (V4). Na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes řekl v odpovědi na dotaz německého novináře český premiér Petr Fiala. Pohled Maďarska a Slovenska na klíčové politické a bezpečnostní otázky se podle něj příliš liší od pohledu Česka a Polska.
"Spolupráce se v minulosti mnohokrát vyplácela," zdůraznil premiér Fiala a dodal, že na nižších úrovních funguje i nadále. "Ale je pravda, že na té nejviditelnější rovině, to znamená setkání předsedů vlád, tak na té se v poslední době schůzky nekonají a předsednická země takové schůzky nesvolává," řekl. Dodal, že "za dané situace" to považuje za rozumné.
"Dělí nás pohled na některé klíčové mezinárodně politické a bezpečnostní otázky a je zbytečné to tajit," řekl Fiala. Visegrádská čtyřka je podle něj nyní rozdělena především v pohledu na podporu Ukrajiny a tlak, který je třeba vyvíjet na Rusko. Na jedné straně přitom podle něj stojí Maďarsko a Slovensko premiérů Viktora Orbána a Roberta Fica a na druhé Polsko premiéra Donalda Tuska a Česko, jehož vládě předsedá Fiala.
Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko nicméně mají podle českého premiéra nadále společné zájmy a "věcnou spolupráci tam, kde je to potřeba". Jako příklad uvedl boj proti nelegální migraci či energetiku. Rozdílné názory na otázky bezpečnosti jsou ale "vážná překážka".
Novodobá visegrádská trojka vznikla v únoru 1991, po rozdělení Československa se označení změnilo na čtyřku. Skupina se zaměřovala na posílení stability a spolupráce v regionu střední Evropy, po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nicméně ochladla. Předsednickou zemí Visegrádské skupiny je nyní Maďarsko, které otěže přejalo 1. července od Polska. Poslední setkání premiérů V4 se uskutečnilo v únoru loňského roku v Praze.
