Velký zájem o možnosti využití geotermální energie ukázala dnešní konference v Litoměřicích, na které se sešli vědci, podnikatelé i zástupci samospráv. Čerpání tepla z nitra Země by se mohlo stát podle odborníků součástí náhrady uhlí jinými zdroji. Geotermální energii by mohly využívat i obce v budovách a městských energetických systémech. Tak tomu bude v případě Litoměřic, kde v lednu začne hloubení mělkých vrtů. ČTK to řekl Antonín Tym, manažer geotermálního projektu Synergys.
Výzkumníci, zástupci vrtných společností, developeři a představitelé veřejné správy zaplnili konferenční sál litoměřického hradu a debatovali o praktickém využívání geotermální energie, ale také o bezpečnosti, způsobech jímání energie a jejího zužitkování. Představovali technologie tepelných čerpadel, výměníků, které vytápějí a nebo také chladí budovy.
Litoměřice se tématu geotermální energie věnují dlouhodobě, jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. V lednu se začnou v areálu bývalých Jiříkových kasáren hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. Dohromady jich podle Tyma budou vyšší desítky. Odborníci na nich budou ověřovat různé postupy, testovat technologii. První soubor vrtů bude vytápět budovu, kde sídlí výzkumné centrum. Následovat budou další dva soubory těchto vrtů.
Samostatně se připravují dva hloubkové vrty, které se dostanou zhruba do dvou kilometrů pod povrch. "V tuhle chvíli už jsme ve fázi, kdy vybíráme něco jako technický dozor a inženýrskou firmu, která má zkušenosti s hlubinným vrtáním," uvedl Tym. Firma pomůže s dopracováním konceptu hlubinných vrtů a dokumentace. Odborníci z vrtných společností se pak vyjádří k tomu, zda lze daným způsobem vrty zrealizovat.
Projekt Synergys, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Realizace projektu již byla schválena. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. "Děláme to proto, abychom získali know-how, vytvořili postupy, ověřili technologie, ale i zjistili, co třeba nefunguje, co je složité nebo co je příliš rizikové nebo drahé. Abychom na konci tohoto dlouholetého procesu měli odpovědi na zadané otázky. Víme, že zájem o tyto informace už i velké energetické firmy třeba v České republice mají a mají zájem investovat do hlubokých vrtů. Naše zkušenost a získaná data tak budou využitelná jinde," shrnul Tym.
