Obliba farmářských trhů v Česku stabilně roste mezi zemědělci, potravináři i zákazníky. Pro menší pěstitele představují důležitý odbytový kanál, kde mohou za své produkty získat vyšší ceny než ve velkoobchodu. Zákazníci na nich oceňují především lokální původ potravin, čerstvost a přímý kontakt s producenty, a to i přesto, že si za tyto výhody často připlatí více než v běžných supermarketech.
Obliba farmářských trhů v ČR podle oslovených organizací roste mezi zemědělci, potravináři i zákazníky. Pro menší zemědělce představují důležitý, byť většinou doplňkový odbytový kanál, kde mohou za produkty získat vyšší cenu než při dodávkách do velkoobchodu. Zákazníci na trzích oceňují především lokální původ potravin, jejich čerstvost a přímý kontakt s producentem a často jim nevadí, že za zmíněné výhody někdy zaplatí více než v supermarketu. Vyplývá to z odpovědí oslovených obchodníků, potravinářů a zemědělců.
Oslovení prodejci zeleniny na jednom z pražských trhů, se shodli, že prodej na trhu se jim vyplatí více. "Do velkoobchodu bych toho sice dodal více, ale za třetinové ceny," poznamenal pěstitel.
Podle Agrární i Potravinářské komory mají farmářské trhy význam především pro menší a střední farmy, rodinné podniky a producenty ovoce, zeleniny, brambor, mléčných výrobků, masa, uzenin, vajec, medu, bylinek nebo květin. "Pro malé výrobce je to často jediná cesta, jak prodat produkty s vyšší přidanou hodnotou bez placení zalistovacích poplatků řetězcům," uvedl mluvčí potravinářů Marek Zemánek.
Přesná data o počtu zemědělců a potravinářů, kteří farmářské trhy využívají, komory nemají. "Ale dlouhodobě je patrné, že zájem o přímý prodej přetrvává a rozvíjejí se i jeho další formy, například podnikové prodejny, prodejní automaty nebo samosběry," sdělila mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Přímý prodej ale neznamená, že je účast na trhu bez nákladů, upozorňují odborníci. Do ceny se promítá nájemné za stánek, doprava, případně chladicí technika či personál, podotkl Zemánek. Pro zákazníka proto přímý prodej automaticky neznamená nižší cenu, často mohou být výrobky dražší než v supermarketech. "Je potřeba si uvědomit, že do ceny je započítána mnohdy kvalitní surovina i ruční zpracování, jsou zde tedy logicky vyšší jednotkové náklady na suroviny, energie i práci než střední a velké podniky. Výroba lokálních potravin také zpravidla vyžaduje více času," tvrdí Zemánek.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou ceny vyšší zejména ve velkých městech. "Protože prodejci sázejí na image farmářského trhu a s ním spojeného pocitu kvality či lokální produkce, i když často prodávají potraviny z dovozu nebo nakoupené přes prostředníka nebo velkoobchod," uvedl Prouza.
Největší cenové rozdíly oproti maloobchodu bývají podle něj u výrobků s vyšším podílem ruční práce nebo lokálního zpracování, například u některých masných a mléčných výrobků, pečiva nebo zavařenin. "U běžných komodit, kde rozhoduje větší objem produkce a logistika, jsou ceny v maloobchodě výrazně lepší," dodal Prouza.
Podle oslovených organizací zákazníky na farmářských trzích láká zejména čerstvost a lokálnost, ale i kontakt s prodejcem, ověření původu a specifický způsob nakupování. "Zákazníci jsou ochotni třeba za svazek mrkve na farmářském trhu zaplatit výrazně více než v klasickém obchodě, i když jde často o mrkev od stejného zemědělce," uvedl Prouza.
Do budoucna odborníci očekávají stabilní zájem o farmářské produkty, lidé ale budou nákupy na trzích kombinovat i s dalšími formami přímého prodeje, například s doručováním bedýnek nebo specializovanými prodejnami.
