Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD) vybudovaná vládou v Addis Abebě, jejíž součástí je i vodní elektrárna, se slavnostně otevře v úterý 9. září. Projekt této "megastavby" na Modrém Nilu ale vyvolává od samého začátku znepokojení u Egypta i Súdánu, které se obávají, že stavba bude mít devastující dopady na zásoby vody na jejich území.
Modrý Nil spolu s Bílým Nilem tvoří zdroj největšího afrického veletoku; obě řeky se stékají v Súdánu, odkud Nil teče dál do Egypta. Zhruba 85 procent vody proudící v řece pochází ale z Etiopie a Súdán s Egyptem se obávají, že nová etiopská přehrada ležící těsně u hranic sníží množství vody proudící do jejich zemí.
Součástí přehrady, která leží ve státě Benišangul-Gumuz asi 14 kilometrů východně od Súdánu, bude i největší hydroelektrárna v Africe s výkonem 5150 megawattů. Ta se zároveň zařadí mezi dvacítku největších vodních elektráren světa. Elektrárna v největší čínské přehradě Tři soutěsky má výkon 22.500 megawattů (asi desetkrát více než výkon jaderné elektrárny Temelín).
Elektrárna na Modrém Nilu, která se nachází v blízkosti hranic se Súdánem, má zdvojnásobit nynější výrobu energie v Etiopii. Tato země při výstavbě argumentovala, že projekt je zásadní pro rozvoj místní ekonomiky a řeší až kritický nedostatek elektřiny, k níž dnes nemá přístup více než polovina etiopské populace.
Přehrada je v Etiopii podle agentury AFP jedním z mála témat, na nichž panuje v této zemi jednomyslná shoda. Jinak africkým státem zmítá několik ozbrojených konfliktů, stále se bojuje ve dvou nejlidnatějších regionech země, Amhasku a Oromii. Ve státě Tigaj skončila občanská válka v roce 2022 a podle odhadů Africké unie si vyžádala nejméně 600.000 obětí.
"V Etiopii existují pouze dvě konsenzuální otázky: přístup k moři (země je od získání nezávislosti na Eritreji na počátku 90. let minulého století bez přímého přístupu ke světovým oceánům) a tato přehrada," řekl agentuře AFP zahraniční diplomat působící v Addis Abebě, který hovořil pod podmínkou anonymity.
Přehrada je 1,8 kilometrů široká, na výšku měří 145 metrů a celkovou kapacitou má 74 miliard krychlových metrů vody. Její výstavba začala v dubnu 2011 a stála přes pět miliard dolarů. Projekt je od počátku středobodem velké regionální geopolitické hry. Káhira, která se obává, že její hlavní zdroj vody vyschne, jej ostře kritizuje a trvá na tom, že představuje "existenční hrozbu".
Egypt, země s přibližně 110 miliony obyvatel, je na Nilu závislý z 97 procent, tato řeka pokrývá prakticky celou jeho potřeby vody, zejména pro zemědělství. Podle jeho ministerstva vodních zdrojů má vyprahlá země v současné době k dispozici 59,6 miliardy metrů krychlových této vzácné tekutiny, zatímco by jich potřebovala 114 miliard kubíků.
"Každý, kdo si představuje, že Egypt přimhouří oči nad svou vodní bezpečností, se mýlí," prohlásil v srpnu egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí a pohrozil, že přijme "všechna opatření stanovená mezinárodním právem na ochranu existenčních zdrojů našeho lidu". Znepokojení vyjádřil také Súdán. Společně s Egyptem koncem června zopakovaly, že "odmítají jakákoli jednostranná opatření v povodí Modrého Nilu".
Různé pokusy o zprostředkování mezi těmito třemi zeměmi v uplynulém desetiletí - postupně pod záštitou Spojených států, Světové banky, Ruska, Spojených arabských emirátů a Africké unie - ale selhaly.
Etiopie, která by měla díky GERD zdvojnásobit výrobu elektřiny, se svoje sousedy snaží uklidnit. "Energie a rozvoj, které přinese, přispějí nejen k rozvoji Etiopie, ale i celého regionu. Asuánská přehrada v Egyptě kvůli GERD nikdy nepřišla o jediný litr vody," prohlásil v červenci premiér Abiy Ahmed. Totéž zopakoval nedávno: "Jejich (súdánské a egyptské) přehrady musí být plné. Nechceme, aby jim (GERD) vytvářel obavy."
