Ode dneška začínají platit přísnější pravidla pro označování medu, která mají zatočit s klamavými praktikami na trhu. Výrobci budou muset na obalech uvádět přesný původ medu i jeho podíl v případě směsí z více zemí. Opatření, které vítají domácí včelaři i ministerstvo zemědělství, má za cíl vytvořit férovější prostředí a eliminovat dovoz levných falzifikátů, jež ohrožují českou včelařskou produkci.
Do Evropské unie se dováží stále větší množství medu, který vytváří pro evropské i české včelaře neférovou konkurenci. Od neděle 14. června se ale pravidla pro označování medu zpřísní, což by mělo zamezit dovážení medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zamezit klamání spotřebitelů. Novinářům to dnes řekli zástupci včelařů a ministerstva zemědělství.
Dovoz medu do ČR vzrostl za posledních 20 let trojnásobně. V loňském roce se ho do Česka podle dat ministerstva a Celní správy dovezlo 6312 tun, meziročně zhruba o 300 tun více.
Dovážený med se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala prodává za podezřele nízké ceny, které podle něj nemohou pokrýt výrobní náklady ani náklady na obalový materiál, dopravu či skladování. "Dlouhodobě proto apelujeme, aby dozorové orgány kontrolovaly, zda jde skutečně o med," uvedl Doležal.
"Pokud umožníme, aby byly na našem trhu volně dostupné padělky, přispějeme tím k likvidaci našich včelařů a úbytku našich včelstev, čímž ohrozíme opylení a biodiverzitu krajiny," dodal.
Nová vyhláška platná od poloviny června u medu stanovuje povinně uvést konkrétní zemi původu, kde byl sebrán. V případě, že je těchto zemí víc, všechny musí být uvedeny v sestupném pořadí podle jejich podílu na hmotnosti spolu s procentuálním údajem, a to na etiketě v hlavním zorném poli. V praxi to znamená, že už nebude možné uvést, že med pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU, jak se v současnosti na obalech často objevuje.
Potravinový ombudsman Jindřich Fialka dosavadní systém popisu původu označil za nesystémový a zavádějící pro spotřebitele. Úprava pravidel je vyústěním dlouhodobé snahy evropských včelařů, řekl předseda Komoditní rady pro včely a med při Agrární komoře ČR Stanislav Jaš.
Přítomnost falšovaného levného medu podle Jaše přispěla k poklesu soběstačnosti ČR v produkci medu. V roce 2024 soběstačnost činila 67 procent, například v roce 2011 dosahovala 141 procent. "Ze země, která med tradičně vyvážela, jsme se stali dovozovou zemí," řekl.
Produkce medu v ČR loni dosáhla podle statistik ministerstva 5202 tun, 1000 tun ČR vyvezla. V roce 2024 se produkce blížila hodnotě 8000 tun, vývoz byl téměř dvojnásobný oproti loňsku. Průměrná spotřeba medu činí jeden kilogram na osobu za rok, což při populaci přesahující 10,9 milionu lidí znamená celkovou roční spotřebu medu necelých 11.000 tun.
U českých výrobců bude nová pravidla kontrolovat Státní veterinární správa (SVS) a na dodržování vyhlášky bude dohlížet také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která prověřuje fyzikálně-chemické parametry, odhaluje falšování medu přídavkem sirupů, provádí senzorickou analýzu a posuzuje autenticitu medu stanovením hlavních složek v něm. Letos SZPI chystá k medu dvě velké kontrolní akce.
Do EU se loni dovezlo 178.149 tun medu, mezi největší vývozce patří Čína, Ukrajina a Argentina. Včelaři přísnější pravidla pro označování medu oceňují také v souvislosti s obchodními dohodami mezi EU a Ukrajinou a EU s jihoamerickými zeměmi ze sdružení Mercosur, které podle nich vysoké objemy dováženého medu ještě zvýší.
"Jsme přesvědčeni, že obchodní dohoda EU–Mercosur českému včelařství rozhodně nepomůže. Ochranná doložka řeší pouze situaci na trhu, tedy objemy a ceny medu, ale už ne otázku výrobních standardů, o kterých mluví evropský zemědělský a včelařský sektor. Je navíc nejisté, jak rychle bude Brusel schopen reagovat. Měli bychom se proto starat o to, aby med dovážený do EU byl skutečně pravým medem, a zaměřit se na kontrolu dosledovatelnosti původu," dodal Jaš.
