Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.
„V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce, který by spojoval severovýchod republiky s jejím jihozápadním okrajem. Zjednodušeně Beskydy se Šumavou. Česko leží na migrační trase losů z Polska směrem na jih, ale velká zvířata u nás narážejí na stále větší počet bariér,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Budování dálnic a železnic vytváří pro losy těžko překonatelné překážky. Na nich jsou sice budovány přechody pro zvěř, takzvané ekodukty, ale v České republice je jich zatím málo a často chybí na potřebných místech. „Klíčové je, aby dostatek ekoduktů vznikl na budované dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce. Další přechody pro zvěř by byly potřebné také na dálnici D1,“ doplnil Dalibor Dostál.
Přechody nestačí, je potřeba pás zeleně
Samotné ekodukty nad silnicemi a železnicemi nestačí. Biokoridory tvoří výsadba zeleně, která zvířatům umožní migrovat v zemědělské krajině s rozsáhlými plochami polí. „Česká republika má sice velmi zdařilý plán biokoridorů, ale jeho realizace v praxi pokulhává. Navíc chybí přehled, kolik biokoridorů je reálně dokončených a na kterých je třeba pracovat,“ zmínil Dalibor Dostál a navázal:
„Před několika lety jsme se ve spolupráci s tehdejším náměstkem ministra životního prostředí pokoušeli zjistit, jaký je reálný stav biokoridorů v Česku. Ani po několikaměsíčním intenzivním pátrání se mu z jeho pozice nepodařilo získat žádná přesná čísla ani kvalifikované odhady. Oblast biokoridorů je totiž rozdělena mezi tři resorty – ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo dopravy – kde chybí koordinace a předávání informací. Prvním krokem k efektivnějšímu a systematickému vytváření biokoridorů by proto mělo být sjednocení této problematiky pod ministerstvo životního prostředí.“
Losům by migrační koridor pomohl
Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní především pro českou přírodu. „Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná a bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout. Tak, jak se to v minulých letech stalo například s malou populací losů v Polabí,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Losa Emila poprvé pozorovali lidé na okraji Ostravy a u nedaleké obce Ludgeřovice 2. června letošního roku. Strážníci ostravské městské policie ho pak znovu viděli 19. června, jak se brodí řekou Opavou. Postupně migroval na jih, přešel na Slovensko a později do Rakouska. V pondělí 22. září byl v severním Rakousku uspán a převezen k hranicím s Českou republikou, kde byl vypuštěn do volné přírody poblíž Národního parku Šumava, kde žije populace losů. Zvíře je vybavené ušní známkou s GPS vysílačem, takže jeho pohyb bude monitorován.
