Odboráři huti Liberty Ostrava vstoupí do nového roku s obavami, co s podnikem bude dál. Firma letos skončila v úpadku a následně v konkurzu, propustila polovinu zaměstnanců a výroba v jejích klíčových závodech funguje jen díky tollingovému financování jinými společnostmi. Podnik se bude prodávat a odbory jsou v nejistotě, jaké úmysly s ním bude mít ten, kdo ho koupí. ČTK to řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina.
"Fungující závody by i po prodeji měly fungovat dál. Ale všechno to záleží na tom, kdo to tady koupí a s jakým záměrem," řekl Slanina. Poukázal na společnost Tameh Czech, která se nachází přímo v areálu huti Liberty Ostrava. Jde o její bývalý závod Energetika, z nějž se stala samostatná firma, rovněž zkrachovala a letos na podzim v konkurzu získala nového vlastníka.
"Nevíme, kdo k nám přijde jako nový majitel. Vidíme vedle, když se kupoval před měsícem Tameh, tak nový majitel taky celou dobu deklaroval, že chce zachovat zaměstnanost, že chce obnovit výrobu jak tepla, tak elektrické energie, a dneska jsme v situaci, kdy se projednává hromadné propouštění 200 zaměstnanců z 280. Takže já mám strach být optimistický, protože nevíme, kdo a s jakým záměrem vstoupí do naší společnosti," řekl odborový předák.
Odbory Liberty nyní řeší s jejím insolvenčním správcem dodatek mzdové části kolektivní smlouvy. Celá kolektivní smlouva platí do konce roku 2026.
"Vyjednáváme podmínky pro zaměstnance, aby měli snahu dál tady pracovat, a to znamená, aby firma měla potenciál dál fungovat. Protože pokud by odešli tito zaměstnanci, tak je nemožné technologii rozjet někým zvenčí. Technologie tady je tak unikátní, že vlastně nejsou na světě jiné stejné válcovny, rourovna, prostě nic z toho by nemohlo fungovat s novými jinými zaměstnanci," řekl Slanina.
Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a od června je v úpadku.
Prvovýrobu, tedy výrobu oceli, podnik ukončil, když před rokem odstavil poslední fungující vysokou pec a letos v srpnu koksovnu. Nyní tam tak funguje jen druhovýroba, při níž se ze surového materiálu dělají další výrobky. V současné době v Liberty Ostrava vyrábějí tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy. Před rokem měl podnik 6000 zaměstnanců, na začátku příštího roku jich bude už jen okolo 2500.
Slanina hodnotí uplynulý rok jako turbulentní. "Střídala se období, kdy jsme doufali, že je možnost huť zachránit celou, až přišlo vystřízlivění. Beru jako pořádnou facku, kterou jsme my zaměstnanci dostali, že v podstatě polovina lidí ztratila zaměstnání," řekl Slanina.
Firma podle něj nadále funguje jen díky tomu, že se insolvenčnímu správci podařilo vyjednat tollingové financování a znovu se rozjely klíčové závody 15 a 16 (rourovna a válcovny plochých výrobků). "Díky tomu vlastně dneska máme na mzdy. Každopádně já jsem byl zastáncem toho, že firmu měl převzít stát a měl to znovu řádně zprivatizovat. Dneska se blížíme k tomu, že hrozí, že výdělečnou část někdo odkoupí a tam, kde hrozí, že se bude muset sanovat za miliardy, což je koksovna, tak to propadne státu," řekl Slanina.
Uvedl, že je rád, že insolvenční správce došel k závěru, že je nejlépe firmu prodat jako celek. "To znamená, že se tady snad zachová druhovýroba, čili rourovna, válcovny pásu a válcovna dlouhých výrobků, a s tím by snad do budoucna měla souviset i nova elektrická ocelárna, která tady byla slibovaná už dvěma majiteli, protože bez toho by to tady asi nemělo budoucnost," řekl odborář.
Největší chyba z minulosti se podle něj stala při privatizaci v roce 2003, kdy tehdejší Novou huť kupoval indický podnikatel Lakšmí Mittal. "Politici nezařídili řádnou privatizační smlouvu, to znamená, aby se tady muselo investovat, modernizovat, aby podnik de facto jenom nesloužil k vyvádění peněz, což se dělo jak za Mittala, tak za Gupty," řekl odborový předák.
Privatizační smlouva podle něj měla stran investic do firmy velice plytké mantinely. "Ať to vezmu za doby Mittala nebo za doby Gupty, tak tady se investovalo jenom to, co bylo nutné pro technologii, maximálně se investovalo tam, kde byly nějaké dotace, to znamená na ekologii. Nikde jinde se nemodernizovalo řádně, tak jak by to mělo být vzhledem k tomu, jaké tady dokázali vydělat peníze," řekl Slanina.
