Hromady odpadků v ulicích, kouř z hořících skládek a zápach jsou v některých částech Johannesburgu každodenní realitou. Město se potýká s nedostatečnou kapacitou skládek i nespolehlivým svozem, zatímco množství odpadu dál roste.
Na vrcholu kopce, tyčícího se na konci úzké cesty v johannesburgském předměstí Kya Sands, sedí dva muži. Kopec tu však není od přírody. Je to hora odpadků, které sem lidé nelegálně vyhazují. Nakupila se tak vysoko, že v ní cesta dál mizí, píše agentura AP.
"Když jsem v roce 2021 začínal v obvodním zastupitelstvu, byla tahle hora hodně malá. Dokonce jsem mohl touhle cestou jezdit," řekl AP Devon Steenkamp, místní zastupitel. "Teď je to dost vysoká a velká hora. Neustále z ní jdou výpary."
Kopec je jen okrajem smetiště, které vyrostlo poté, co městská skládka v roce 2010 ukončila činnost kvůli naplnění kapacity. Vlny odpadků zasypávají přilehlé údolí, zatímco k nebi stoupá kouř a z náklaďáků se sype další smetí.
Odpad kupící se v Johannesburgu je odrazem problému, kterému čelí napříč Afrikou. Rychle rostoucí města produkují odpadky mnohem rychlejším tempem, než jakým je mnoho měst schopných ho svážet, recyklovat nebo bezpečně likvidovat.
Populace v afrických městech by se podle předpokladů do roku 2050 měla zdvojnásobit na 1,4 miliardy lidí. Ve společné zprávě to uvádějí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Africká rozvojová banka a další organizace sdružující města a místní samosprávy.
Program Organizace spojených národů pro životní prostředí odhaduje, že více než 90 procent odpadu v Africe končí na nekontrolovaných smetištích, kde často hoří. Světová banka předpokládá, že se objem odpadu v subsaharské Africe do roku 2050 zvýší o 124 procent, což je nejrychlejší růst ze všech regionů.
V Alexandře, hustě osídlené městské části Johannesburgu, kozy přehrabují hromady odpadků z domácností, zatímco se místní prodírají plasty, zbytky jídla a sutinami na chodnících. Pětasedmdesátiletá Linda Makolová se obzvlášť obává o děti. Mnoho z nich žije v jednopokojových domovech. Hrát si můžou jenom na chodnících a v parcích.
"V takovém prostředí přece nemůžou žít zdravé děti," řekla Makolová. "Můj domácí každý týden naloží odpadky všech svých nájemníků do dodávky a odveze je. Nevím, kam je vyhazuje," dodala.
Pikitup, společnost, která má ve městě na starosti správu odpadů, identifikovala více než 2000 nelegálních skládek. V období 2025 až 2026 vyhradila na řešení problému 115 milionů randů (150 milionů Kč). Podle místních obyvatel se stávalo, že odpad nikdo nevyvezl až čtyři týdny. Kvůli nespolehlivému svozu odpadu se zvedla poptávka po neoficiálních službách.
"Pokud město komunální odpad nevyveze, lidé se samozřejmě obrátí na kohokoliv s dodávkou, aby smetí odvezl," komentovala Carmen Jordaanová z recyklační společnosti Whole Earth Recycling. Podle ní je k legálnímu svozu odpadu potřeba zaplatit registrační poplatky a poplatky za skládku, kvůli čemuž někteří neoficiální poskytovatelé svozu odpadky raději vyhazují na nelegální smetiště.
Jordaanová varovala, že na nelegálních skládkách je odpad často spalován ve snaze uvolnit na nich místo. Znečištění se šíří do ovzduší, půdy a vody, a vystavuje blízké komunity toxickým látkám. "Pálíte toxické plasty, a my to všichni vdechujeme," řekla.
Někdejší jihoafrický parkurový jezdec Bryce McCall sledoval, jak se kolem jeho domova, kde provozuje stáje a včelařství, rozrůstá další skládka. "Míval jsem tu 70 koní, teď jich tu máme 28. Návštěvníci už k nám nechtějí chodit," uvedl McCall. "V noci je vzduch tak toxický, že se nedá dýchat. Máme v ložnici čističky vzduchu. Kvalita vzduchu je tak špatná, že včely neprodukují, jak by měly," dodal.
Doktorka Suzan Oelofsová, vedoucí vědecká pracovnice jihoafrické Rady pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIR) poznamenala, že špatná správa odpadů rovněž přitahuje škůdce a může ucpat odvody dešťové vody, což zvyšuje riziko záplav. "Objem odpadu konzistentně předbíhá investice do infrastruktury jeho správy," uvedla Oelofsová s tím, že město je i nadále těžce závislé na zastaralých skládkách, zatímco recyklace a kompostování zaostávají.
Podle nedávné studie CSIR by kapacita johannesburgských skládek měla v průměru vystačit na méně než rok. "Pokud máme roky, máme štěstí. Jsme opravdu blízko k bodu zlomu," komentovala Jordaanová.
Vyhrazení dalších skládek by bylo složité, protože vhodných lokací je málo a environmentální předpisy jsou přísné. Podle Oelofsové by až 80 procent johannesburgského odpadu mohlo být zpracováno organicky nebo recyklací, pokud by domácnosti a firmy odpadky třídily. Pikitup se rovněž snaží prosadit třídění přímo u zdroje a plánuje rozšířit recyklační infrastrukturu a spolupracovat se zařízeními, která odpad sbírají a dále s ním pracují.
Pokud se má objem odpadu na skládkách zmenšit, je podle Jordaanové také třeba, aby lidé začali o tom, co vyhazují, přemýšlet jinak. "Lidé si řeknou, 'zbav se toho'. Ale kam to jde potom?"
