Srbský prezident Aleksandar Vučić navrhl, aby se Evropská unie rozšířila o západní Balkán jako celek. Kontroverzní plán odmítl premiér Černé Hory, která je v pokročilé fázi přístupového procesu. EU dosud vede jednání s každou zemí zvlášť, přičemž rychlost jejich integrace závisí na provádění reforem.
"Vstup celého západního Balkánu do EU je nejlepší nápad. Pokud by nějaká země chyběla, co s těmi zeměmi budete dělat?," řekl Vučić podle agentury Beta na úterní konferenci uspořádané organizací Globsec v Bělehradě. Všechny národy na západním Balkáně se takto "budou cítit lépe", dodal s tím, že ideu navrhne vedoucím představitelům Evropské unie.
Potíž je, že každý stát je jinak daleko
Srbsko je od roku 2012 kandidátem členství v EU a vstup do bloku označuje za svůj prvořadý cíl. V praxi však uzavřelo pouze dvě kapitoly přístupových rozhovorů, a to pouze předběžně. Evropská komise ve svých hodnotících zprávách pravidelně vyzývá Srbsko k dalším reformám zejména v oblasti vlády práva a také ke sladění zahraniční a bezpečnostní politiky Srbska s EU.
V pokročilejší fázi integrace oproti Srbsku je sousední Černá Hora, která by chtěla uzavřít přístupová jednání již v příštím roce a do bloku vstoupit v roce 2028. V roce 2027 plánuje završit rozhovory také Albánie. Integrace zbylých států západobalkánské šestice - Bosny, Kosova a Severní Makedonie - vázne na jejich nedořešených vnitřních i zahraničněpolitických problémech.
Vučić má dnes v Bruselu jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antoniem Costou. Von der Leyenová při své návštěvě Bělehradu v polovině října Vučičovi sdělila, že už bylo dost prázdných slov o touze Srbska po vstupu do EU a že očekává, že srbské vedení přejde ke konkrétním činům.
A už se hádají
"Souhlasím s tím, že pro celý západní Balkán by EU měla být konečným cílem. My tam na vás budeme od roku 2028 čekat a doufáme, že skutečně urychlíte a podpoříte ostatní kandidáty z regionu," napsal v ironicky laděném vyjádření na X černohorský premiér Milojko Spajić k Vučičově výzvě. Narážel tím na kritiku, podle níž Bělehrad prostřednictvím srbské menšiny v Černé Hoře záměrně brzdí integraci země do EU.
Otázka, zda přijmout západní Balkán do EU jako celek či naopak podporovat v provádění reforem jednotlivé země regionu se sklony k nestabilitě, bylo předmětem mnohaletých diskusí. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu ale nabral integrační proces na západním Balkáně na dynamice a zvítězil druhý přístup, který odměňuje země vstupem do EU na základě skutečných reformních zásluh.
Aby Srbsko nevypadalo jako nýmand
Vučičovo vyjádření vzbudilo velký ohlas v místních médiích a na sociálních sítích. Diskuse se týkala především skutečných záměrů srbského prezidenta. Srbský politolog a expert na integraci Srbska do EU Srdjan Majstorović mezi možné důvody zmiňuje obavu Vučiče, aby Srbsko po případném vstupu Černé Hory a Albánie nevypadalo jako poražené v porovnání se sousedy.
Ale také zmiňuje možnou snahu srbského prezidenta integrační proces západního Balkánu celkově zpomalit novými debatami uvnitř EU. Jiní experti v této souvislosti poukazovali na údajnou snahu Srbska, největšího státu v regionu, uplatňovat právo veta vůči dění na západním Balkáně.
