Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.
Výhled na příští rok organizace mírně zhoršila, v červnu počítala s růstem o 2,2 procenta. V roce 2027 růst podle aktualizovaného odhadu zrychlí na 2,1 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.
OECD očekává o něco vyšší investice díky unijním fondům na podporu obnovy a odolnosti, které budou k dispozici do konce roku 2026. Vývozní aktivita bude v krátkodobém horizontu kvůli obchodním omezením slabší, ale měla by se zlepšit, jakmile oživí zahraniční poptávka, zejména z Německa.
Rizika růstu zahrnují rostoucí obchodní a geopolitické napětí, které by mohlo zpomalit ekonomiku, a také možnost, že příliš expanzivní domácí fiskální politika povede k vyšší inflaci. Centrální banka proto musí zůstat opatrná a sledovat dopady obchodních a fiskálních kroků. Chytře vedená fiskální politika je také potřeba k vytvoření rezerv pro případné budoucí šoky a k pokrytí výdajů spojených s obranou, stárnutím populace nebo zelenou transformací, dodala organizace.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.
