Návrh zákona, který by umožnil zveřejňovat státní příslušnost pachatelů trestných činů, míří podle předsedy SPD Tomia Okamury na vládu nejpozději v létě. Účinný by měl být od ledna 2027. Návrh rozděluje politiky: zatímco koalice váhá, opoziční poslankyně varují, že místo boje s kriminalitou může zákon vést k rozdělování společnosti.
Návrh na povinné zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů bude podle předsedy SPD Tomia Okamury předložený na jednání vlády nejpozději v létě. S jeho účinností počítá od 1. ledna 2027, řekl v nedělní debatě České televize. Proti se v debatě vyslovily opoziční poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a Eva Decroix (ODS). Koaliční poslankyně Renáta Vesecká (Motoristé sobě) uvedla, že názor zatím nemá vyjasněný, přiklání se ale spíš ke zveřejňování.
O návrhu média informovala na konci května. "My dnes nevíme, kdo tu kriminalitu páchá, pak se objevují různé spekulace," řekl tehdy k návrhu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO).
"Na koaliční vládu ten návrh zákona půjde nejpozději v létě. Nabýt účinnosti byl měl od 1. ledna 2027, už je to v připomínkovém řízení," řekl Okamura. Zákon má podle něj zajistit transparentnost a bránit fámám v případě, že informace dostupná není.
Podle důvodové zprávy k návrhu by policie tuto pravomoc neměla mít u všech pachatelů. "Navrhuje se umožnit, aby orgány činné v trestním řízení mohly v odůvodněných případech veřejnost informovat o státní příslušnosti podezřelého nebo obviněného, aby bylo zabráněno šíření zavádějících informací (dezinformacím)," píše se v dokumentu.
Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu citovaných organizací Člověk v tísni celkem 1,131.197 cizinců. Z nich 54 procent tvoří Ukrajinci, dále následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Podle údajů, které dnes citovala Česká televize, loni policie stíhala asi 0,66 procenta Ukrajinců žijících v Česku a 1,86 procenta Slováků. Před začátkem války na Ukrajině, která spustila migrační vlnu do ČR, byl podíl stíhaných Ukrajinců 0,88 procenta.
Vesecká uvedla, že návrh může mít pozitivní i negativní dopady. "Skutečně se může stát, že občané, pokud obdrží informace (...) budou přemýšlet v určitých averzích o nějaké národnosti," řekla. Na druhou stranu považuje za důležité, aby veřejnosti byly poskytované maximálně otevřeně objektivní informace.
Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) uvedla, že fámy o kriminalitě cizinců vznikají i proto, že je podporují politici. "Bojím se, že v kontextu, ve kterém to přichází (...), směřujeme více k rozdělování společnosti než k tomu, abychom se snažili problémy řešit," dodala.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Urbanové návrh povede k tomu, že nějaký typ trestné činnosti bude přisuzovaný konkrétní skupině. "Nedíváme se na ta čísla (kriminality cizinců), ale najdeme si jednu skupinu, které můžeme zveřejněním i ublížit," doplnila.
