Pacienti by po roboticky asistované operaci kolena mohli z nemocnice v budoucnu odcházet už po třech dnech, nyní je to průměrně šest dnů. Technologie, která umožňuje přesnější operaci, rychlejší hojení a kratší rekonvalescenci, tak zároveň snižuje celkové náklady na péči. Zdravotní pojišťovny zatím asistenci robota při operaci kolena nehradí, s rozvojem robotiky by se to ale mohlo do několika let změnit, míní lékařský ředitel mladoboleslavské Kliniky Dr. Pírka Milíč Hruška. Klinika byla prvním zařízením v Česku, kde lékaři na konci roku 2023 s roboticky asistovanými operacemi kolenního kloubu začali, ročně jich provedou zhruba 300, zájem pacientů se zvyšuje. Klinika se nyní připravuje na rozšíření robotických operací na další klouby.
"Naším cílem je zkrátit hospitalizaci u tohoto zákroku z těch nynějších průměrných šesti dnů na tři až čtyři dny," řekl Hruška. V zemích, které patří v oboru ke špičce, je podle něj délka hospitalizace u těchto výkonů jeden až dva dny, lidé po návratu z nemocnice pak podstupují rehabilitaci ambulantně. Pro brzký návrat do domácího prostředí je podle odborníků nezbytná i kvalitní síť domácí péče.
Robotický asistent Rosa, kterého na klinice využívají, shromažďuje při operaci data z kolenního kloubu pacienta a chirurgovi v reálném čase doporučuje optimální umístění implantátu. "Hlavní slovo má vždy lékař, ale přístroj mu pomáhá k tomu, aby byl šetrný k měkkým tkáním a aby řez byl co nepřesnější," řekl Hruška. Efekt je tak podle něj nejen v menší bolestivosti a rychlejší rekonvalescenci, ale i v prodloužení životnosti implantátu. Kloubní náhrada používaná u robotických operací má životnost zhruba 30 let.
Podle bývalého ředitele kliniky Stanislava Najmana, pod jehož vedením klinika s novinkou začala, stála za rozvojem robotiky u operací kolena snaha o spokojenost pacientů, dlouhodobý prospěch a snižování počtu reoperací. "Lidské oko nedokáže zaměřit polohu implantátů zcela přesně. Využili jsme toho, že i do operačních oborů přišla umělá inteligence, která udělá před operací 3D model a přesně měří osy, tedy operatér to pak dokáže provést přesně," řekl Najman.
Klinika Dr. Pírka má aktuálně 60 lůžek a šest operačních sálů, zdravotnické týmy ročně provedou zhruba 5000 operací, z toho 1500 operací kloubních náhrad, pětina je robotických. Kromě roboticky asistované operace kolenních kloubů zdejší lékaři využívají také moderní 3D modelace v chirurgii ruky. Klinika, která je zhruba rok součást skupiny Penta Hospitals CZ, staví nový pavilon jednodenní chirurgie, součástí bude 40 lůžek následné péče, dva operační sály a dospávací pokoje, s dokončením se počítá na podzim příštího roku. Čekací doba na operaci kolena na klinice je zhruba deset měsíců. Pořizovací cena robotického asistenta byla kolem 25 milionů korun.
Robotické systémy postupně začínají lékaři využívat i v dalších oborech a nemocnicích, například v krajské nemocnici v Kladně pro chirurgické, urologické a gynekologické operace. "S pořízením robotického systému počítá i nemocnice v Příbrami, kde aktuálně probíhá veřejná zakázka. V Benešově veřejnou zakázku na robotický systém připravují, v Kolíně se počítá s pořízením robotického operačního systému v rámci výstavby urgentního příjmu," odpověděl na dotaz ČTK hejtmančin náměstek pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).
Od letošního srpna operují s využitím robotického operačního systému da Vinci v nemocnici Hořovice na Berounsku, provádějí tam některé urologické, chirurgické a gynekologické operace, dosud jich udělali zhruba 70. "Dominantní obor je urologie, dále chirurgie a gynekologie. Budeme pilotně zkoušet i bariatrii. V uplynulých měsících jsme testovali i dva systémy pro ortopedické výkony, tam budeme teprve pořízení zvažovat," řekl ČTK ředitel hořovické nemocnice Radek Majerčin. Kromě řady přínosů pro pacienty podle něj další rozvoj robotických operací závisí i na systému úhrad od zdravotních pojišťoven.
