Velký jezdecký den ve Slatiňanech na Chrudimsku přilákal více než 1800 lidí. Je oslavou výročí 80 let chovu starokladrubského vraníka ve slatiňanském hřebčíně a připomínkou osobností, které se o záchranu tohoto plemene koní zasloužily. Akce se vrátila do města po čtyřech letech, řekla dnes ČTK mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Kristina Chaloupková.
Na programu bylo 16 vystoupení, ve kterých diváci mohli vidět starokladrubáky v zápřeži a pod sedlem. Hlavní program začal ve venkovní jízdárně Na Rembáni ve 13:00.
"S návštěvností jsme velice spokojeni, areál je až na pár míst plný. Mohlo by být chladněji, ale jsme rádi, že neprší. Divácky nejatraktivnější jsou asi rychlá kola nebo volné stádo klisen s hříbaty. Rychlá kola, to je vystoupení čtyř čtyřspřeží v kolbišti, je to velmi dynamické vystoupení. Vrcholem všech 16 vystoupení Velkého jezdeckého je poslední, a to desetispřeží starokladrubských vraníků," řekla ČTK Chaloupková.
Akce připomněla také televizní seriál z prostředí chovu koní Dobrá voda, který na začátku 80. let minulého století ve Slatiňanech natáčel režisér František Filip podle scénáře Jiřího Hubače. "Volné stádo klisen s hříbaty je připomínkou tohoto seriálu, vystoupení doplnila hudba ze seriálu," uvedla Chaloupková.
Chov starokladrubských koní trvá kontinuálně více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno, které bylo jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Podle informací hřebčína se do konce 18. století starokladrubští koně chovali ve více barevných variantách. Potom se ustálili na bílé a vrané. Bělouši byli určeni pro světské slavnosti a vraníci pro pohřby.
V Kladrubech hřebčín chová starokladrubské bělouše a ve Slatiňanech vraníky. Hřebčín ve Slatiňanech je domovem přibližně 250 vraných koní. Vraník a bělouš je totéž plemeno, liší se pouze barvou, uvedli zástupci hřebčína.
Do Slatiňan byli vraníci přemístěni v roce 1945 z Průhonic u Prahy. Vrané variantě koně hrozilo, že úplně zanikne, v roce 1931 byl chov vraníků téměř zlikvidován. Zachránil je hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě.
Koně ve Slatiňanech choval již šlechtický rod Auerspergů. Po znárodnění byl chov přeměněn na Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech, v roce 1948 přejmenovaný na Výzkumnou stanici pro chov koní. Od roku 1992 je hřebčín součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem a zaměřuje se na chov starokladrubských vraníků.
