OSN požádala na rok 2026 o poloviční rozpočet na humanitární pomoc ve světě, než v jaký doufala pro letošní rok. Učinila tak poté, co se financování ze strany dárců, zejména západních vlád, propadlo na nejnižší úroveň za poslední dekádu, ačkoli humanitární potřeby lidstva dosahují z hlediska financování rekordních úrovní.
Současný požadavek na příští rok, který si OSN sama snížila na 23 miliard dolarů (478 miliard korun), povede k tomu, že bez pomoci zůstanou desítky milionů lidí, kteří ji naléhavě potřebují, neboť OSN bude nucena upřednostnit osoby v nejzoufalejší situaci.
Škrty v humanitárním rozpočtu přitom přicházejí v době, kdy se humanitární skupiny musejí potýkat s mimořádnými problémy, jako jsou bezpečnostní rizika pro zaměstnance v konfliktních zónách nebo špatný přístup do těchto oblastí, upozornil šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher.
"Jsou to nakonec právě škrty, které nás nutí činit tato drsná a brutální rozhodnutí," řekl Fletcher. "Jsme přetížení, podfinancovaní a terčem útoku. A řídíme sanitku k požáru. Vaším jménem. Ale teď po nás chtějí i to, abychom ten požár uhasili. V nádrži však není dost vody. A k tomu po nás střílejí," prohlásil šéf OCHA.
Začal s tím Trump
Před rokem OSN požadovala pro rok 2025 na humanitární pomoc zhruba 47 miliard dolarů – tuto částku později snížila, jakmile vyšlo najevo, nakolik seškrtá příspěvky americký prezident Donald Trump, ale i další významní západní dárci jako Německo. Údaje za listopad ukázaly, že OCHA letos dosud obdržela pouze 12 miliard dolarů, nejméně za posledních deset let, což vystačí na něco málo přes čtvrtinu humanitárních potřeb.
Plánovaný rozpočet 23 miliard dolarů na příští rok je prioritně určen pro 87 milionů lidí, jejichž životy jsou v přímém ohrožení. Úřad nicméně uvádí, že pomoc naléhavě potřebuje zhruba čtvrt miliardy lidí na celém světě, přičemž si klade za cíl pomoci 135 milionům z nich za 33 miliard dolarů – pokud na to získá prostředky.
Nejvíc do Gazy, Súdánu a Sýrie
Největší díl z požadované částky, a sice čtyři miliardy dolarů, má jít na okupovaná palestinská území. Většina z toho je určena pro Pásmo Gazy, zdevastované dvouletým konfliktem mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, kvůli němuž přišlo téměř všech 2,3 milionu obyvatel o střechu nad hlavou a je zcela závislých na humanitární pomoci. Druhý v řadě je Súdán, následován Sýrií.
Humanitární agentury OSN jsou závislé na dobrovolných příspěvcích převážně západních dárců, přičemž zdaleka největším z nich jsou dlouhodobě Spojené státy. Data OSN ukazují, že i přes Trumpovy škrty si USA udržely mezi dárci první pozici, ale jejich podíl se letos propadl z více než třetiny celkového objemu pomoci na 15,6 procenta.
"Vím, že rozpočty jsou momentálně napjaté," řekl Fletcher. "Ale svět loni utratil 2,7 bilionu dolarů na obranu - na zbraně a výzbroj. A já žádám jen něco málo přes procento z této částky," dodal.
