Mezi odbory a ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) se rozhořel ostrý spor. Zatímco ministr tvrdí, že odbory dostatečně nechrání pracovní trh a mohou za švarcsystém, odborová centrála v čele s Josefem Středulou to odmítá jako vládní alibi. Varuje navíc, že nová pravidla pro definici zaměstnání otevřou cestu masivnímu obcházení zákonů a ohrozí práva stovek tisíc pracovníků.
Odbory se ohradily proti tomu, že by i ony mohly za švarcystém v Česku. Reagovaly tak na výroky ministra práce Aleše Juchelky (ANO) o tom, že odboráři nejsou dost silní a nevyjednali pracovníkům běžné podmínky. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zdůraznila, že za nastavení pravidel, jejich kontrolu a vymáhání je odpovědný stát, ne odboráři. Uvedla to ve vyjádření, které dnes zaslala. Odborová centrála kritizuje novou definici závislé práce neboli zaměstnání, kterou v pondělí schválila vláda.
"Vláda schválila zákon, který podle nás otevírá dveře švarcsystému. Ministr práce vzápětí prohlásil, že za švarcsystém mohou také odbory. Tak tedy úplně jasně: zákon předložila vláda. Definici závislé práce mění vláda. Inspekce práce je odpovědností státu," uvedl předák ČMKOS Josef Středula.
Juchelka v pondělí před jednáním kabinetu o nové definici závislé práce řekl, že tady vidí i velkou úlohu odborů, aby se "emancipovaly a začaly konečně i ony chránit pracovní trh". To, že je v Česku švarcsystém, je i záležitost odborů, protože nebyly silné, aby běžné podmínky dojednaly, uvedl ministr. Podle odborů Juchelka svými výroky začíná připravovat vládě alibi kvůli možným dopadům změny definice zaměstnání na pracovníky i státní rozpočet.
Podle návrhu se má nově jednat o závislou práci neboli zaměstnání tehdy, pokud je jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost je, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, pracovník ji dělá podle jeho pokynů a v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Závislá práce je za mzdu, plat či odměnu, na zaměstnavatelovy náklady a odpovědnost a na jeho pracovišti či dohodnutém místě.
ČMKOS uvedla, že pokud se třeba neurčí pracovníkovi přesná pracovní doba, nemusí se o zaměstnání jednat. Nahradí se živností či obchodní smlouvou. Zaměstnavatelé ušetří na odvodech. Lidé mohou přijít o placenou dovolenou, nemocenskou, příplatky či odstupné. Stát získá méně z pojistného, popsali odboráři. Podle nich by při případném rozšíření švarcsystému rozpočet přišel o miliardy. Pokud by se ze zaměstnání do podnikání přesunulo 10.000 lidí, výpadek by činil 2,4 miliardy korun. U půl milionu pracovníků by to bylo přes 120 miliard korun, spočítala ČMKOS.
Podle podkladů k zákonu o platformové práci v Česku přes digitální platformy pracuje až 546.000 lidí. Z nich 139.000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. Ministerstvo práce v podkladech k zákonu o platformové práci uvedlo, že navrhovaná změna definice závislé práce bude mít "zásadní dopady pro závěr", zda činnost představuje zaměstnání.
Juchelka v pondělí uvedl, že nová definice má přinést větší právní jistotu při určování toho, kdo je zaměstnanec a kdo OSVČ. Zachovává pracovní flexibilitu a svobodu, kterou si lidé přejí, míní ministr.
