Pád režimu syrského prezidenta Bašára Asada vyvolal v Německu debatu o budoucnosti statisíců Syřanů, kteří v uplynulých letech uprchli do Německa kvůli občanské válce. Politici menšinové vlády sociálních demokratů (SPD) a zelených varují před unáhlenými kroky a chtějí vyčkat, politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU už hovoří o tom, že je třeba Syřany motivovat k návratu do vlasti, a to i finančně. V Německu se na konci února uskuteční předčasné parlamentní volby, Sýrie by se tak vedle Ukrajiny a války v Pásmu Gazy mohla stát dalším tématem v kampani.
Občanská válka v Sýrii začala v roce 2011 a postupně se rozšířila v regionální konflikt s mnoha různými hráči včetně teroristů z organizace Islámský stát (IS). Do konfliktu se zapojily také další země Blízkého východu včetně Turecka, Izraele a Íránu a mimo jiné prostřednictvím náletů na pozice IS také Západ v čele se Spojenými státy. Německo se stalo pro miliony Syřanů prchajících před válkou jednou z hlavních destinací. Se silnou uprchlickou vlnou se musela země vyrovnat především v letech 2015 a 2016.
"Je teď zcela nejasné, jak se situace v Sýrii vyvine," řekl mediální skupině Funke expert strany Zelených na zahraniční politiku Anton Hofreiter. Plány změnit ihned po pádu Asadova režimu německou azylovou politiku a začít tvrději postupovat vůči Syřanům jsou podle něj "naprosto mimo". Důležité podle něj je vyčkat do doby, než nastartuje v té blízkovýchodní zemi demokratický proces a budou zajištěna práva menšin.
Podobně se vyjádřil také odborník na zahraniční záležitosti vládní SPD Michael Roth. Upozornil, že v čele povstalců, kterým se podařilo svrhnout Asada po 24 letech u moci a téměř 14 letech občanské války, stojí islamisté. Podle Rotha je třeba vyčkat, zda budou skutečně postupovat tak umírněně, jak se nyní tváří. Nejlepší by podle něj bylo, kdyby se podařilo rychle uspořádat parlamentní volby. Zároveň varoval, aby se téma "populisticky" zneužilo v předvolební kampani v Německu.
Velká část Syřanů má v Německu takzvanou doplňkovou ochranu, kterou německý azylový zákon přiznává těm, kterým hrozí, že se stanou obětí násilí při ozbrojeném konfliktu. Když občanská válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat.
Politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU už vyzývají, aby Německo po Asadově pádu syrské uprchlíky motivovalo k návratu a podpořilo je v tom. Například místopředseda parlamentní frakce a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že by měla země učinit běžencům nabídku.
"Každý, kdo se chce vrátit do Sýrie, tomu zajistíme let a dostane do začátku 1000 eur (25.000 Kč)," řekl stanici ntv. Důležité podle něj také je uspořádat brzy - možná už na jaře - konferenci o obnově Sýrie a návratu uprchlíků. Pořádat by ji mohly společně Německo, Rakousko, Turecko a Jordánsko, což jsou podle Spahna čtyři země, které přijaly nejvíce Syřanů. Důrazně by měla podle konzervativního politika německá vláda říct, že na obnově Sýrie by se měli podílet hlavně mladí muži.
Bývalý kandidát na německého kancléře za CDU/CSU Armin Laschet ovšem varoval před unáhleným optimismem. "Říci, že Sýrie má teď před sebou dobrou budoucnost, že Rusové jsou poraženi a že Asad je pryč, před tím bych varoval," uvedl. Evropa musí nyní Sýrii výrazně podpořit. "Pokud to totiž dopadne špatně, není vyloučeno, že nová uprchlická vlna zasáhne přímo i Evropu," dodal.
Německo čekají na konci února předčasné volby do Spolkového sněmu. Podle průzkumů veřejného mínění by v nich nyní vyhrála právě CDU/CSU, která prosazuje mimo jiné přísnější migrační a azylovou politiku. Podle německých médií je po víkendových událostech v Sýrii jasné, že se dění v této zemi - společně s válkou na Ukrajině a v Pásmu Gazy - stane jedním z témat volební kampaně.
