Památku obětí romského holokaustu připomíná v Praze výstava fotek a videí

Kultura
1. 8. 2025 17:27
Sedmý ročník pietní akce k připomínce obětí romského holokaustu Leperiben: My nezapomínáme, 1. srpna 2025, Praha. Na snímku výstava v Kampusu Hybernská.
Sedmý ročník pietní akce k připomínce obětí romského holokaustu Leperiben: My nezapomínáme, 1. srpna 2025, Praha. Na snímku výstava v Kampusu Hybernská.

Památku obětí romského holokaustu připomíná v centru Prahy výstava fotografií i videí. Je součástí pietní akce Leperiben: My nezapomínáme, která se koná k připomenutí vyhlazení takzvaného cikánského tábora v Osvětimi-Březince v noci z 2. na 3. srpna 1944. Lidé se mohou seznámit například s tvorbou romského umělce Nihada Nina Pušiji. Fotograf a fotožurnalista působící v Berlíně se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na dokumentaci života Romů v Evropě a na Balkáně. Výstava představuje kromě děl Pušiji i další osobnosti německé romské umělecké scény, Lidiji Mirkovićovou a Alfreda Ullricha.

Výstava propojuje umění a aktivismus, doplňuje ji současná tvorba českého kolektivu Romane Khale Panthera a umělců z organizace ARA ART ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku. Podle kurátorky Artivist Labu v kampusu Hybernská v centru Prahy Tamary Moyzes přináší každé z prezentovaných děl osobní přístup ke kolektivnímu traumatu. Výstava podle ní dává prostor hlasům, které byly v historii umlčovány. Lidem umožňuje setkat se s romskou pamětí tak, jak ji prezentují Romové různých generací, uvedla.

Lidé mohou zhlédnout i dílo Mirkovićové. Jedná se o video, ve kterém si nechává vytetovat fiktivní číslo z tábora v Osvětimi. Číslo, které má vytetované na ruce, nikomu nepatřilo. Rozhodnutí nechat si tetování udělat trvalo asi tři roky, uvedla Mirkovićová. "Jedná se o akt solidarity," řekla ČTK, tetování má nyní asi 14 let.

Akce pokračuje i v sobotu, v Atriu Žižkov se uskuteční veřejné čtení jmen romských obětí holokaustu. Součástí programu bude podle organizátorů také scénické vyprávění příběhů přeživší pamětnice Alžběty Demeterové v podání Pavlíny Matiové.

V Protektorátu Čechy a Morava byla drtivá většina Romů shromážděna v táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud byli deportováni do nacistického vyhlazovacího tábora Březinka na území dnešního Polska, kterým postupně prošlo zhruba 22.000 evropských Romů. V létě 1944 byl tábor po odsunu práceschopných vězňů zlikvidován. Za jedinou noc ze 2. na 3. srpna bylo v plynových komorách zavražděno několik tisíc lidí.

Z českých Romů přežilo druhou světovou válku méně než 600, uvádí Muzeum romské kultury. To znamená, že bylo vyvražděno 80 až 90 procent předválečné romské populace.

Autor: ČTKFoto: ČTK, Šulová Kateřina

Další čtení

Vyšehradský most / most na Výtoni

Vyšehradský most stát nakonec nechá opravit. Sundají ho na břeh

Kultura
16. 9. 2025
ilustrační foto

Korunovační klenoty poprvé shlédli školáci. Zájem škol je obrovský

Kultura
16. 9. 2025
ilusrační foto

Inu, Japonsko. Na festivalu míchaly 30 tisíc porcí polévky dva bagry

Kultura
16. 9. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ