Historici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Polska a Maďarska zkoumají, jak si národy střední Evropy pamatují svou minulost. Projekt ReCall přináší interaktivní mapu, katalog i vzdělávací obsah, který ukazuje, jak události, mýty a osobnosti formují kolektivní identitu regionu i jeho současné vnímání.
Výzkum kolektivní paměti
Historici z Masarykovy univerzity v Brně se vydali po stopách kolektivní paměti střední Evropy. Zaměřili se na události, postavy a fenomény, které vstoupily do vzpomínkové kultury středoevropských národů. Ve spolupráci s kolegy z Polska a Maďarska zpracovali katalog a interaktivní mapu, součástí projektu ReCall jsou také vzdělávací videa a on-line kurz.
Patnáct vybraných témat se vztahuje ke kulturním, politickým i sociálním dějinám. Jde například o zemské patrony a ochránce, mýty národních katastrof, zrození moderních států, holokaust, snění o demokracii, revoluční dění roku 1848, ale také pandemii. V československém kontextu se historici věnovali také vzpomínkám na roky 1968 a 1989.
Jak funguje kolektivní paměť
"Každé z témat je jakousi obecně tradovanou představou toho, kým jsme, co nás formuje a jak se to projevuje v jednotlivých zemích. Existuje mnoho faktických informací, které mají historici k dispozici, ale na které se ve společnosti nevzpomíná," uvedl Jiří Němec z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Němec zdůraznil, že záměrem nebylo vytvářet faktografickou učebnici dějepisu. "Zaznamenali jsme obraz kolektivní paměti Čechů, Poláků a Maďarů, kteří se selektivně opírají jen o určité historické události, osobnosti a fenomény a kolem nichž vznikají hmatatelné odkazy vzpomínkové kultury včetně mýtů, památníků, literatury, filmů a podobně," doplnil Němec.
Projekt pro veřejnost i studenty
"Webové stránky jsou přístupné zájemcům o historii, o studium historie nebo studentům ze zahraničí, kteří se mohou lépe zorientovat v tom, do jaké země přijíždějí, a lépe poznat, co nás ve střední Evropě spojuje," uzavřel Němec.
Projekt ReCall o hledání společné středoevropské paměti vznikl díky programu Erasmus+, a to z iniciativy maďarských historiků z Budapešti, kteří oslovili kolegy z Brna a Vratislavi. Na projektu se podílelo také 16 studentů z Masarykovy univerzity.
