Papež Lev XIV. Ve středu požádal katolíky a další věřící po celém světě, aby v pátek 22. srpna drželi půst a věnovali tento den modlitbám za mír na Ukrajině, na Blízkém východě a dalších oblastech, kde se bojuje.
"Protože je naše planeta nadále zraňována válkami ve Svaté zemi, na Ukrajině a v mnoha dalších regionech ..., zvu všechny věřící, aby den 22. srpna prožili v půstu a modlitbách," řekl papež na pravidelné středeční audience ve Vatikánu.
Papež navrhl, aby věřící prosili Boha, "aby nám dal mír a spravedlnost a osušil slzy těm, kteří trpí kvůli pokračujícím ozbrojeným konfliktům". Výraz Svatá země použil papež pro oblast Blízkého východu, která má velký náboženský význam pro judaismus, křesťanství a islám.
Válka na Ukrajině…
V prvních měsících svého pontifikátu papež Lev XIV. několikrát vyzval k ukončení války na Ukrajině. Jeho první telefonát se zahraničním představitelem v květnu směřoval k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Ukrajinci se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Obě strany popírají, že by útočily na civilisty, ale OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí, v drtivé většině Ukrajinců.
Válka v Gaze…
Pásmo Gazy u Středozemního moře je dějištěm války už téměř dva roky. Izrael tam zahájil ofenzivu v odvetě za teroristický útok palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 lidí unesli jako rukojmí. Podle úřadů v Gaze, ovládaných Hamásem, při izraelské ofenzivě od té doby zemřelo v Pásmu Gazy přes 62.000 Palestinců, také převážně civilistů. Po více než 22 měsících války je podle úřadů OSN oblast zdevastovaná izraelským bombardováním.
Papež František, předchůdce současného papeže, už dříve vyhlásil zvláštní den půstu a modliteb loni v říjnu, v den prvního výročí války mezi Izraelem a Hamásem.
