Městská společnost, která v Pardubicích spravuje dvě koupaliště, prověřuje náklady na zavedení systému vratných kelímků. Správní rada se bude návrhem zabývat na podnět opozice. Řekl to ředitel společnosti PAP Pardubice Jiří Vysoudil. Nápoje v bufetech točí obsluha do plastových kelímků.
"Každé léto sledujeme stejný scénář, tisíce jednorázových plastových kelímků, které se použijí na pár minut a následně končí jako odpad. Stačí politické rozhodnutí a jasné zadání," řekl opoziční zastupitel Robert Hrdina (Zelení).
Kelímky často nekončí v koších a vítr je odnese do okolí. Plastové obaly se rozkládají desítky až stovky let a přispívají ke vzniku mikroplastů. Město by mělo zavést odpovědný přístup k odpadovému hospodářství, řekl Hrdina.
"Točit na koupališti limonádu do skla se nehodí, řešení přitom i tak existuje a je dlouhodobě ověřené. Zálohované vratné kelímky fungují na sportovních akcích, festivalech i jinde ve veřejném prostoru. Nejde o experiment, ale o standard, na který jsou lidé zvyklí," řekl Hrdina.
Náměstek primátora René Živný (Společně pro Pardubice) řekl, že se návrhem bude zabývat správní rada městské firmy na svém dalším zasedání. "Ekologickým věcem se nebráníme. Prověřujeme ceny, pokud to bude ekonomicky vycházet dobře, tak to zavedeme až od příští sezony. Určitě se to nestihne tu letošní," řekl Živný.
Město případně začne jednat s nájemcem cateringu, aby se s ním podělilo o náklady na pořízení kelímků i například jejich mytí. "Osobně s návrhem problém nemám, ale nemůže být o hodně dražší než stávající stav," řekl Živný.
Ředitel městské firmy už nechává zpracovávat finanční analýzu. "Mám tabulku, kolik stojí výroba kelímků, kolik stojí jejich mytí, kolik stojí jejich obrandování. Možností je hodně. Hledáme řešení," řekl Vysoudil.
Pokud by například tisíce kelímků kupovala firma, která provozuje bufety, potřebuje mít jistotu, že budou mít dlouhodobější spolupráci s městem. Také obsluha v občerstvení nebude stíhat tisíce kelímků denně mýt. Obvykle se proto posílají do mycích center, která jsou v Praze a Brně, řekl Vysoudil.
"Všem by vratné kelímky pomohly, my jsme nad tím přemýšleli kolikrát. Snížilo by se množství odpadu. Náklady na mytí kelímků včetně dopravy do centra a zpět by se promítly do cen nápojů. Tři tisíce kelímků denně v bufetu neumyjete," řekl Vysoudil.
Jeden kelímek se značkou města přijde podle Vysoudila i na desítky korun. "Jsou tu další náklady na člověka, který bude kelímky vydávat a přijímat zpátky a vracet zálohy. Na festivalech měli problém, že tam mají party, které se specializují na krádeže kelímků. Museli řešit elektronické vracení přes elektronickou peněženku," řekl Vysoudil.
