Pokud se má Česko jako společnost někam posunout, musí věnovat prioritní pozornost vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacím, řekl při dnešním jmenování profesorů prezident Petr Pavel. Priorit by podle něj mělo být jen několik a měla by se jim věnovat velká pozornost, která se musí odrazit ve zdrojích i přístupu. Pokud by jich byly desítky, není vlastně žádná, uvedl. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) připomněl, že je v ČR nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí, znovu upozornil i na regionální rozdíly. Pro navyšování podílu vysokoškolsky vzdělané populace jsou podle něj potřeba zásadní reformy. Dekrety od hlavy státu dostalo v pražském Karolinu 87 profesorek a profesorů.
"Mnohokrát jsem zdůrazňoval, a to nejenom tady ve vystoupeních, že vzdělání musí být pro naši zemi prioritou. Ne proto, že si to přejeme, ale že to je životně důležité," řekl Pavel. Vzdělaná společnost je podle něj odolnou společností. Tím, jak se svět stává složitější z hlediska bezpečnostních výzev, ale také z hlediska nových technologií, tak se stává pro lidi méně pochopitelným, uvedl Pavel.
"Co je nepochopitelné, tak vede k obavám. A toho zneužívají mnozí jednotlivci, skupiny, státy k tomu, aby lidi snadněji manipulovali," řekl Pavel. Velká role akademické sféry je podle něj v tom, aby přispívala k rozptylování toho, co je nejasné, co vyvolává obavy, aby byla hlasem klidného rozumu.
Vzdělanostní rozdíly jsou podle Beka mezi regiony v ČR propastné. "Zatímco v Praze nebo v Brně dosáhne na vysokoškolské vzdělání každý druhý mladý člověk, v Ústeckém kraji se vysokoškolákem stane jen každý šestý, v Karlovarském každý sedmý,“ řekl Bek. V porovnání se zeměmi Evropské unie připadá podle Beka ČR v podílu vysokoškolsky vzdělaných jedno z posledních míst. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.
Pro navyšování podílu vysokoškolsky vzdělané populace jsou podle Beka potřeba zásadní reformy. Současná vláda podle něj učinila alespoň první kroky k tomuto cíli. Zmínil například schválenou novelu vysokoškolského zákona či projednávanou novelu školského zákona. "Česká republika má dostatek talentovaných a motivovaných mladých lidí i vynikajících akademiků. Pokud ale nezměníme systém, jejich potenciál nebudeme schopni plně využít," řekl Bek.
Pavel připomněl, že v minulosti při příležitosti jmenování profesorů hovořil například o dlouhodobém podfinancování vysokých škol a vědy, o nespravedlivém rozdělování peněz v rámci univerzit či o malé vůli riskovat a inovovat. "Jak jsme měli možná možnost dnes zaznamenat i ze zveřejněné zprávy NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad), není to pouze o výši finančních prostředků ale také o efektivitě jejich vynakládání," řekl Pavel.
NKÚ dnes informoval, že ministerstvo školství rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž podle NKÚ resort nesledoval. Jeho reakci ČTK zjišťuje.
Dekrety si od prezidenta převzalo 19 žen a 68 mužů, které na získání nejvyššího akademického titulu navrhly vědecké nebo umělecké rady příslušných vysokých škol. Návrhy dříve schválila vláda a jmenování podepsal prezident.
Mezi nově jmenovanými jsou zástupci humanitních, přírodovědných, technických i uměleckých oborů. Nechybí lékaři, odborníci na pedagogiku či například chemici. Pavel od svého nástupu osobně jmenoval profesory popáté. Navázal tak na tradici, kterou přerušil jeho předchůdce Miloš Zeman. V období prezidenta Zemana kvůli sporům o jmenování některých docentů profesory předával dekrety ministr školství.
