Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů. Vysvětlil to tím, že předloha podle něj ohrožuje stabilitu veřejných financí a umožňuje vládě výrazně prohlubovat zadlužení země. Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí hlavy státu označil za nezodpovědné, vládní koalice se podle něj chystá veto přehlasovat. Potřebuje na to nejméně 101 poslanců, přičemž ve dvousetčlenné komoře má převahu 108 hlasů.
Pravomoc vrátit zákon Sněmovně využil Pavel, který je v čele státu přes tři roky, celkově potřetí a zároveň poprvé od nástupu Babišova koaličního kabinetu. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
Pavel v odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely schválila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
"Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu," uvedl Pavel. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila současné i budoucí generace.
Babiš označil Pavlovo veto za nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické. Koalice udělá vše pro to, aby veto přehlasovala, řekl premiér před odletem do Srbska. Svým vetem podle něj prezident ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost či výstavbu a potvrzuje, že je lídrem opozice.
Také ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že Sněmovna vrácenou novelu znovu schválí. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, uvedla. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Schillerová odmítla i zdůvodnění prezidentova veta. Podle ní změny zvýší transparentnost rozpočtu a umožní státu strategické investice, které posílí hospodářský růst. Ministryně nesouhlasí ani s tím, že by novela oslabovala roli Sněmovny, když dává vládě možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválený deficit. Už dříve ve Sněmovně řekla, že zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o korunu. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Zákon označila za rozumný, nemá podle ní alternativu.
Kritiku vyvolávalo především ustanovení, které vládě umožní v případě zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent třeba jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by mohlo jít až o 240 miliard korun. Schillerová opakovaně odmítla obavy z nekontrolovaného utrácení a naopak poukazovala třeba na to, že v případě ohrožení by bylo nutné jednat rychle.
Opozice prezidentské veto uvítala. Vadí jí mimo jiné posun rovnováhy mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Obává se i toho, že spolu s dalšími změnami v zákoně to umožní vládě nekontrolovaný růst výdajů, a tím i státního dluhu.
Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba prezident správně zarazil vládní účetní podvod na občanech, podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla hlava státu brzdí rozjetý vlak extrémního zadlužování. Předseda ODS Martin Kupka zmínil, že jeho strana dlouhodobě varuje před ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a oslabováním kontrolní role Sněmovny ve prospěch vlády. "To, co jsme odhalili jako rozpočtový podfuk Aleny Schillerové, se podruhé vrací do Sněmovny. Po Senátu ho odmítl také prezident," uvedli Starostové.
Pavel vetem novely podle politologů postupoval v souladu se svým dlouhodobě deklarovaným důrazem na fiskální odpovědnost. Michal Pink z brněnské Masarykovy univerzity nepředpokládá, že by Pavel tímto krokem záměrně vyostřoval spor s Babišem. Podle něj jde v tomto případě spíš o střet odlišných ekonomických koncepcí než o osobní konflikt.
Ladislav Mrklas z CEVRO Univerzity se domnívá, že Pavel měl rozhodnutí podrobněji zdůvodnit a opřít o širší argumentaci. V opačném případě podle něj hrozí, že vládní koalice krok využije k dalšímu vykreslování prezidenta jako lídra opozice, což už Babiš ve své reakci udělal.
Loni v únoru Pavel vrátil poslancům novelu týkající se růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. V obou případech Sněmovna veto přehlasovala.
Poslanci mají od poloviny července takzvané parlamentní prázdniny, na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Právě na ní by mohli vetovanou novelu k veřejným rozpočtům znovu projednat.
