Rekordních 35 kandidátů se v neděli utká v prvním kole prezidentských voleb v Peru, podle CNN je to nejvyšší počet uchazečů o úřad hlavy státu v novodobé historii zemí Jižní Ameriky. Favoritkou je padesátiletá pravicová politička Keiko Fujimoriová, dcera autoritářského exprezidenta, která ale podle průzkumů nedostane přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě státu se tak rozhodne až ve druhém kole 7. června. Peruánci v neděli volí také členy parlamentu, který se nově po třech dekádách opět stane dvoukomorovým.
Peru, které patří k největším vývozcům mědi či zlata, se v posledních letech potýká s politickou nestabilitou. Za poslední dekádu měla země devět prezidentů, z nichž čtyři odvolal parlament a dva sami rezignovali. Důvodem byla obvinění z korupce, nezvládnutí boje s rostoucí kriminalitou či neústavní pokus rozpustit parlament.
Velký počet kandidátů a vznik mnoha nových politických stran v Peru analytici vysvětlují nedůvěrou obyvatel v politiku provázenou korupčními skandály, i několik exprezidentů je nyní ve vězení. Podle bývalé viceprezidentky Mercedes Aráozové odstartovala větší nárůst nedůvěry v politické strany kauza brazilské stavební firmy Odebrecht, která se týkala více zemí Latinské Ameriky a kvůli níž bylo v Peru vyšetřováno několik exprezidentů. Jeden z nich, Alan García, v roce 2019 při zatýkání spáchal sebevraždu.
"Lidé mají pocit, že země nemá budoucnost, že se vše dělá ve prospěch politiků či jejich stran," řekla agentuře AFP 18letá Valeria Carbonelová. Právě mladí lidé stáli loni v čele protestů proti vládě kvůli neschopnosti bojovat s růstem kriminality, což vedlo i k odvolání prezidentky Diny Boluarteové. Ta byla první ženou v nejvyšším úřadu v Peru, který převzala z pozice viceprezidentky v roce 2022 po sesazení Pedra Castilla parlamentem.
Peruánci v neděli volí kromě prezidenta a viceprezidenta také členy obou komor parlamentu a zástupce země v Andském parlamentu, což je orgán regionálního sdružení v Jižní Americe. Kvůli velkému množství kandidátů měří volební lístek přes 42 centimetrů na šířku a přes 40 centimetrů na délku.
Dvoukomorový parlament mělo Peru naposledy před více než 30 lety, než ho zrušil tehdejší prezident Alberto Fujimori, když obě komory ovládala opozice. Fujimori v roce 1992 parlament rozpustil a s podporou armády převzal načas zákonodárnou a soudní moc v zemi. Prezidentem byl do roku 2000 a později byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv; předloni zemřel.
Keiko Fujimoriová, která v minulosti také strávila několik měsíců ve vazbě kvůli obvinění z korupce a praní špinavých peněz, se o prezidentský úřad uchází počtvrté. V prvním kole jí průzkumy dávají kolem 17 procent, kdo s ní postoupí do rozhodujícího klání zatím není jasné.
Podle některých odhadů by mohl v neděli druhý skončit pětašedesátiletý podnikatel Rafael López Aliaga, který byl do loňska skoro tři roky starostou peruánské metropole, nebo dvašedesátiletý komik Carlos Álvarez, který proslul jako imitátor politiků v televizi. V posledních dnech si v průzkumech výrazně polepšil osmdesátiletý Ricardo Belmont, někdejší starosta Limy, jemuž body získává jeho osmnáctiletá dcera v kampani na platformě TikTok.
Rostoucí kriminalitu v Peru navrhovali v kampani kandidáti řešit různě. Například López Aliaga přišel s nápadem postavit věznice v amazonské džungli: "Věznice obklopené jedovatými hady, uvidíme, kdo odtamtud uteče," řekl na mítinku. Komik Álvarez se chce poradit se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem, který snížil kriminalitu způsobem kritizovaným nevládními organizacemi jako porušování lidských práv.
Také Fujimoriová slíbila tvrdě zakročit proti zločinu, v minulosti ale její strana podpořila zákony, které podle expertů trestní stíhání ztěžují. V některých případech byla například zrušena předběžná vazba a zvýšena byla hranice pro zabavení majetku z trestné činnosti. Bude-li zvolena prezidentkou, chce Fujimoriová mimo jiné prosadit, aby si vězni na jídlo vydělávali prací.
Politická nestabilita v Peru přispěla i k tomu, že také v této latinskoamerické zemi rozšiřuje svůj vliv Čína, což nelibě nese vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Například od roku 2024 provozuje čínská státní firma důležitý peruánský přístav Chancay a čínské státní firmy mají monopol na distribuci elektřiny v Limě. Důsledkem častého střídání vlád v Peru je podle některých analytiků i nárůst ilegální těžby zlata v zemi.
Poslední prezidentské volby v Peru vyhrál v roce 2021 bývalý venkovský učitel a odborový předák Pedro Castillo, který ve druhém kole těsně porazil Fujimoriovou. Její strana se spojenci ale získala většinu v parlamentu, kde obstrukcemi vládnutí Castilla komplikovala. Po necelém roce a půl poslanci Castilla odvolali, exprezident byl zatčen a loni odsouzen k 11,5 roku vězení za neústavní pokus rozpustit parlament.
