Samosběry ovoce a zeleniny jsou pro pěstitele výhodnější než prodej na trzích nebo do obchodních řetězců. Pro zemědělce navíc představují alternativu k náročné ruční práci a možnost, jak navázat lepší vztah se zákazníky. O samosběry je mezi lidmi stabilně velký zájem, snižuje se ale množství plodin, které si lidé z pole odnášejí. Na dotaz to řekli pěstitelé a odborníci.
"Zemědělci obecně vnímají samosběry pozitivně, a to z několika důvodů. Jednak tím řeší nedostatek pracovníků na rukodělné práce, jednak mohou svou úrodu tímto způsobem prodat za ceny vyšší, než jim nabízejí odběratelé, a tím získat větší podíl přidané hodnoty," uvedl agrární analytik Petr Havel.
Nejrozšířenější jsou v Česku samosběry jahod. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka se tímto způsobem sklízí až 90 procent jahodových plantáží v ČR. "Protože prakticky nikdo nechce dodávat do řetězců. Ceny tam nejsou výhodné pro pěstitele, tak právě proto se věnují především samosběrům," řekl Ludvík. Zájem je podle něj vysoký, proti minulosti ale klesá množství ovoce, které si rodiny nasbírají. Zatímco dříve si lidé domů odnesli i 20 kilogramů, dnes chodí častěji pro menší množství, řekl.
Běžný rozdíl mezi cenou při samosběru a cenou na farmářských trzích je podle Ludvíka u jahod až 50 korun na kilogramu. Farem, které pořádají samosběry jahod, je v ČR zhruba stovka. U ostatních druhů ovoce samosběry tak časté nejsou, řekl Ludvík. "Zájem třeba o třešně je ani ne desetinový ve srovnání se zájmem o samosběry jahod," uvedl. Je to dané tím, že z ostatních druhů ovoce není možné připravit tolik pokrmů jako z jahod, třeba u jablek hraje roli také to, že jsou dostupná po celý rok.
Také podle Alice Kouřilové ze Zelinářské unie Čech a Moravy rozšiřování sortimentu samosběru zeleniny zatím příliš nepokročilo. Farmáři některé plodiny podle ní chtějí sesbírat a nabídnout v plné kvalitě, což je u samosběrů obtížné. Havel naopak tvrdí, že samosběry se začínají využívat i při sklizni dalších druhů zeleniny a ovoce. "Podle mne počet komodit, při jejichž sklizni se budou alespoň částečně využívat samosběry, poroste, přičemž půjde zejména právě o ty plodiny, při jejichž sklizni je třeba rukodělných prací," uvedl Havel.
Pokud jde o zeleninu, jsou podle Kouřilové nejběžnější samosběry salátů a špenátů. Samosběr je podle ní zajímavý zejména pro menší farmáře, kteří jsou více napojení na místní komunitu. Shodla se s Ludvíkem a Havlem, že cena u samosběru je spravedlivější jak pro pěstitele, tak pro zákazníky. Kouřilová ale připomněla i negativní stránku samosběrů. "Nemůžeme počítat úplně s tím, že budeme mít sklizeno všechno, protože ti zákazníci samozřejmě budou chtít ty větší, pěknější kousky," podotkla.
Z pohledu farmářů jsou samosběry výhodné i díky nižším nákladům na sklizeň a logistiku. "Lidé platí na místě, ať už hotově nebo kartou, a jsou to hotové peníze. Když to dáte do velkého obchodu, čekáte měsíce na to, až vám to někdo zaplatí," upozornil Ludvík. Havel poukázal na lepší vztah se zákazníky. "Pro veřejnost jde také o možnost kontaktu s reálnou zemědělskou praxí, a tedy také o osvětu o tom, jak to v zemědělství chodí," připomněl Havel.
Samosběry jahod už postupně začínají. Jahodová sezona podle Ludvíka většinou trvá několik týdnů, velmi ale záleží na počasí.
