Prezident Petr Pavel udělil od nástupu do funkce už několik individuálních milostí – naposledy čtyřem příslušníkům speciálních sil obžalovaným v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Právo prominout trest či zastavit stíhání je podle Ústavy jednou z výjimečných pravomocí hlavy státu a čeští prezidenti s ní v historii nakládali různě: zatímco Václav Havel udělil stovky milostí a tři amnestie, jeho nástupci byli výrazně zdrženlivější.
Udělení milosti je jednou z pravomocí, jež hlavě státu dává Ústava ČR, ve které stojí, že prezident republiky "odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení" a také že "má právo udělovat amnestii". Milost je tak označení pro obsah rozhodnutí prezidenta republiky, že trestní řízení se nezahájí, a bylo-li zahájeno, že se v něm nebude pokračovat (abolice), že uložený trest se odpustí nebo zmírní (agraciace) a že odsouzení se zahladí (rehabilitace). Zmírněním trestu je myšleno jeho částečné odpuštění (že trest nebude muset být vykonán v plné výši), prezident republiky nemůže rozhodnout o nahrazení jednoho druhu trestu jiným trestem. Prezident může udělovat milost individuálně nebo hromadně (amnestie). Již udělenou milost nelze zrušit.
První milosti prezidenta Pavla
Prezident Petr Pavel udělil první milosti víc než rok a půl po nástupu do funkce, v červenci 2024. Týkaly se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v ČR a českého občana, který byl v zahraničí odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog.
Prominutí trestu i vojákům
Podruhé prezident Pavel použil svoji pravomoc letos v březnu. Zbytek trestu prominul muži, který jako řidič při snížené viditelnosti zavinil srážku s vlakem, při níž zemřeli dva spolujezdci, dále třem mužům za trestnou činnost týkající se pěstování marihuany a muži odsouzenému za napomáhání při její distribuci.
Dnes uvedla kancelář prezidenta republiky, že prezident rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Pavel se podle kanceláře rozhodl vyhovět žádostem o milost podaných ve prospěch vojáků.
Milosti za Zemana: přísná pravidla a výjimky
Za Pavlova předchůdce Miloše Zemana milosti v první fázi posuzovalo ministerstvo spravedlnosti a Hradu postupovalo pouze ty, které splňovaly podmínky nastavené bývalým prezidentem. Kancelář prezidenta republiky loni převzala agendu výhradně pod sebe. Od té doby podle Hradu dorazilo k letošnímu březnu přes 1300 žádostí. Od té doby dostal Hrad 168 dalších žádostí.
Rekordní čísla Václava Havla a kritizovaná amnestie Klause
Miloš Zeman udělil mezi roky 2013 a 2023 celkem 26 milostí, z toho ve druhém funkčním období 17. Amnestii na rozdíl od svých předchůdců nevyhlásil žádnou. Před volbami v roce 2013 Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Udílení milostí převedl v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti, které žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky - pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.
Poprvé Zeman někoho omilostnil až po téměř třech letech ve funkci, v únoru 2016. Velkou pozornost vzbudilo v květnu 2017 udělení milosti pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu. Kajínek byl propuštěn po 23 letech strávených ve vězení. Milost byla udělena pod podmínkou, že se Kajínek nedopustí do sedmi let trestného činu. Později se Zeman vyjádřil, že další takovou milost by už neudělil. Kontroverze vzbudily i milost pro nedávno zesnulého bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka nebo prominutí zkušební doby manželce bývalého premiéra Petra Nečase (ODS).
Počátkem března 2022 se premiér Petr Fiala (ODS) se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala tehdy uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. "Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací," řekl Fiala.
Zemanovi porevoluční předchůdci na Pražském hradě Václav Havel (ve funkci 1993 až 2003) a Václav Klaus (2003 až 2013) udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. Zhruba tři čtvrtiny z nich (1247) připadly na Havlovo úřadování. V letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi lety 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí - 407 - prezident omilostnil v roce 1994. Havel uděloval milosti také jako federální prezident, celkem jich bylo 601. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák jen v roce 1988 udělil 2028 milostí.
Václav Klaus udělil za desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, v druhém sáhnul ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí - 69 - udělil Klaus v roce 2009. Klaus také zůstává dosud posledním prezidentem, který vyhlásil amnestii, a to 1. ledna 2013 u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky - a také jen dva měsíce před odchodem z Pražského hradu.
Za rozsah amnestie a za zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání byl prezident Klaus částí politického spektra kritizován. Oponentům vadilo, že nebudou dořešeny některé kauzy závažné hospodářské kriminality z 90. let. Rovněž poukazovali na to, že amnestie ztěžuje možnost obětí trestných činů domoci se svých nároků. Amnestie byla jedním z důvodů, proč část senátorů podala neúspěšně na Klause ústavní žalobu pro velezradu, první v dějinách ČR.
Celkem tři amnestie vyhlásil Václav Havel. První byla největší amnestií v poválečné historii Československa a České republiky a vyhlásil ji v lednu 1990 krátce po zvolení hlavou tehdejšího Československa. Na základě amnestie věznice opustilo v celé čs. federaci okolo 23.000 lidí, tedy zhruba dvě třetiny z tehdejšího počtu 31.000 vězňů. V české části federace to bylo asi 14.000 z 22.300 odsouzených a lidí ve vazbě.
Havlova amnestie z února 1993 byla omezena zhruba na jedno procento všech odsouzených a obviněných a týkala se v první řadě nedbalostních trestných činů s horní hranicí trestní sazby nepřekračující tři roky (na svobodu se tak vrátilo asi 130 lidí). Amnestie z února 1998 se vztahovala na osoby, které byly poprvé trestně stíhány nebo byly poprvé odsouzeny za méně závažné trestné činy. Na svobodu bylo propuštěno přes 930 obviněných či odsouzených z celkového počtu zhruba 22.000 vězňů. U dalších několika stovek lidí bylo ukončeno trestní stíhání.
Miloš Zeman před nástupem do prezidentské funkce prohlašoval, že amnestii - kterou označil za feudální nebo monarchistický přežitek - nevyhlásí. A tento svůj přístup za celých deset let na Hradě nezměnil. Petr Pavel během předvolební kampaně v na podzim 2022 uvedl, že v plošné amnestii "opravdu nevidí žádný smysl". Loni v srpnu pak současný prezident řekl, že o amnestii v podobě zkrácení či odpuštění některých trestů by bylo možné diskutovat až poté, co se u některých trestných činů sníží sazby, nebo pokud stát například změní legislativu ohledně omamných látek.
