Sedmadvacetiletá Melanie Gradiková zažalovala město Vídeň kvůli diskriminaci na veřejných toaletách. Zatímco muži mohou využívat pisoáry zdarma, ženy musejí za použití kabinek platit poplatek 50 centů. Případ, který poukazuje na nerovné zacházení na základě anatomie, může vytvořit zásadní právní precedens pro celé Rakousko a změnit pravidla fungování městských toalet i v dalších obcích.
Mladá Vídeňanka podala žalobu na městskou radu kvůli diskriminaci v přístupu k veřejným toaletám. Ženy totiž musejí za použití kabinek platit, zatímco muži mohou pisoáry využívat zdarma. Informoval o tom web France24. Ve své koaliční dohodě se sociální demokraté a liberálové zavázali rozšířit nabídku veřejných toalet a prozkoumat, zda by veřejné toalety mohly být pro všechny zdarma.
"Byla jsem s kamarádem v parku a oba jsme potřebovali na toaletu. On mohl jít zdarma, ale já jsem musela zaplatit 50 centů (12 Kč). Říkala jsem si: Jak je to možné? Chci, aby všichni mohli používat toalety za stejných podmínek. Buď 50 centů zaplatíme všichni, nebo nikdo," řekla 27letá Melanie Gradiková. "Nejde o peníze, to je maličkost. Je to ale příklad toho, jak je s ženami v každodenním životě nerovnoprávně zacházeno," tvrdí.
Gradiková podala žalobu proti městu s argumentem, že účtování poplatku za přístup na veřejné toalety výhradně ženám porušuje městské antidiskriminační zákony. Podle její advokátky Petry Labackové skutečnost, že některé z těchto toalet nabízejí mužům bezplatné použití pisoárů, vede k nerovnosti mezi oběma pohlavími. "Muži mají k dispozici další bezplatnou možnost, ženy nikoli. Pokud má mandantka spor vyhraje, mohlo by to vytvořit precedens pro celé Rakousko. Bude to mít jistě dopad i na ostatní obce," uvedla právnička.
Ve Vídni se v současné době nachází 168 veřejných toalet, z nichž 139 je k dispozici zdarma. Podle městských úřadů je 29 těchto zařízení zpoplatněno proto, že tam pracují lidé. Jde hlavně o frekventovaná místa, kde se musí zaručit čistota. Za použití kabinek platí všichni 50 centů a jsou tam navíc i pisoáry, aby se zabránilo znečištění způsobenému močením venku, řekla mluvčí městské samosprávy Sandra Holzingerová.
Právě tento systém ale podle profesorky práva Anny Gamperové z Univerzity v Innsbrucku vyvolává vážné otázky ohledně rovnosti. Podle rakouského práva lze rozlišovat mezi muži a ženami pouze v případě, že pro to je zvláštní a objektivní důvod, což u veřejných toalet "zřejmě neexistuje". Náklady na výstavbu, údržbu a úklid kabinek a pisoárů jsou podle ní v zásadě stejné, ale i kdyby byla údržba kabinek o něco dražší nebo spotřebovávaly více vody, nemuselo by to nutně stačit k ospravedlnění cenového rozdílu oproti pisoárům.
Argument, že i muži za používání toaletních kabin musejí platit, neobstojí, protože stále mají k dispozici bezplatnou možnost, která ženám není přístupná. Ženy by neměly být finančně znevýhodňovány kvůli své anatomii nebo například proto, že z bezpečnostních důvodů potřebují kabinky, řekla Gamperová.
Ženy v Rakousku čelí každý den několika dodatečným nákladům ve srovnání s muži, jako je například nutnost platit za menstruační pomůcky a dražší kosmetiku, dodal mluvčí Elke Hanel-Torschové, zástupkyně Vídně pro ženské záležitosti.
