Vybrané údaje o zákazech či snahách zakázat provoz sdílených elektrokoloběžek ve světě (Praha od ledna 2026 zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování sdílených elektrokoloběžek):
- Počátky masového užívání sdílených elektrických koloběžek sahají do září 2017, kdy společnost Bird uvedla na trh první sdílené koloběžky v kalifornské Santa Monice. Záhy tato firma společně se svým největším konkurentem Lime zahájila masivní expanzi do celého světa a vlastní služby sdílení elektrických koloběžek začaly postupně poskytovat další velcí hráči na trhu, například společnosti Lyft, Uber nebo Bolt. Postupně ale začala nabývat na síle kritika kvůli tomu, že lidé jezdili na elektrokoloběžkách rychle a nebezpečně, lidem vadilo i neohleduplné parkování sdílených elektrokoloběžek. V San Francisku a Santa Monice byly kvůli tomu dočasně zakázány.
- Jako první evropská metropole zakázala od září 2023 provoz sdílených elektrokoloběžek Paříž. Ve městě se proti vozítkům zvedla kritika zejména kvůli množícím se nehodám, z nichž některé byly i smrtelné. V době zákazu ve městě bylo asi 15.000 sdílených elektrokoloběžek, které provozovatelé přesunuli do jiných měst ve Francii i ve světě. Elektrokoloběžky se v Paříži pronajímaly od roku 2018, o konci služby v dubnu 2023 rozhodli obyvatelé města v referendu. Proti sdíleným vozítkům se postavilo 90 procent hlasujících, volit ale přišlo jen osm procent oprávněných voličů.
- Od loňského října zakázala sdílené elektrokoloběžky také španělská metropole Madrid. Stížnosti se začaly množit hlavně poté, co tři největší poskytovatelé sdílených elektrokoloběžek nekontrolovali půjčování těchto dopravních prostředků v pěších zónách. V Madridu totiž platilo nařízení, které zcela zakazuje používání elektrokoloběžek v zónách pro chodce. Společnosti Dott, Lime a Tier Mobility měly ve španělské metropoli až 6000 těchto dopravních prostředků.
- Sdílené elektrokoloběžky loni zakázalo také australské Melbourne, které teprve v únoru 2022 zahájilo dvouletý testovací program se sdílenými elektrokoloběžkami. Kvůli stovkám nehod kvůli sdíleným koloběžkám nakonec vedení města sáhlo k zákazu. Provozovatelé sdílených vozítek, firmy Lime a Neuron, dostali 30 dnů na odvezení koloběžek, celkem jich bylo 1500.
- První zemí EU, která vydala plošný zákaz provozu sdílených koloběžek, se loni stala Malta. Důvodem byly stížnosti a úrazy chodců a nevhodné parkování elektrokolobežek, které bránily průjezdu automobilů i chodcům. Až do letošního července bylo používání sdílených elektrokoloběžek nelegální v Nizozemsku.
- Další města se snaží provoz sdílených elektrokoloběžek omezovat nebo více kontrolovat jejich provoz. Uživatelé sdílených koloběžek v Bruselu musí například nově prokazovat totožnost a v systému zaregistrovat svůj platný doklad.
- Hlasy volající po zpřísnění všech elektrických koloběžek, ne tedy jen těch sílených, se ozývají z Německa. Němečtí vědci, kteří ve své studii zkoumali příčiny nehod s účastí těchto dopravních prostředků, navrhli, aby k jízdě na elektrokoloběžkách bylo nutné řidičské oprávnění, získat by ho mělo být možné až od 15 let. Německá vláda letos v říjnu chválila mimo jiné návrh, aby od roku 2027 musely být elektrické koloběžky vybaveny směrovkami. Obce navíc mají mít možnost určit pravidla pro odstavování sdílených elektrokoloběžek. K tomu určené plochy si budou muset majitelé koloběžek pronajímat.
