Dědiční šlechtici přijdou o svá křesla v britské Sněmovně lordů. Horní komora parlamentu souhlasila s návrhem labouristické vlády premiéra Keira Starmera, který ruší poslední mandáty získané na základě šlechtického titulu. O místo tak letos může přijít 92 členů. Některé aristokratické rody přitom zasedaly v britském parlamentu nepřetržitě po staletí.
Dohoda počítá s tím, že mandáty získané na základě šlechtického titulu zaniknou v průběhu letošního roku, až skončí schůze Sněmovny lordů. Aby utlumil nevoli v horní komoře parlamentu a opozičních konzervativců, kabinet premiéra Keira Starmera slíbil, že navrhne udělení doživotního mandátu některým členům, kteří by jinak o křeslo v horní komoře přišli. Zrušení šlechtických mandátů bylo mezi sliby současné labouristické vlády.
Reforma navazuje na změny z roku 1999
Po rozsáhlé reformě prosazené labouristickou vládou v roce 1999, kdy zaniklo na 600 mandátů založených na šlechtickém titulu, zůstalo ve Sněmovně lordů 92 křesel obsazovaných na základě příslušnosti ke šlechtě. Sněmovna lordů je v tomto směru jednou z posledních parlamentních komor na světě. Některé šlechtické rody by mohly o mandát přijít po zhruba 900 letech členství v Sněmovně lordů, poznamenal server BBC News.
Sněmovna lordů má v současnosti na 800 členů. Přes sedm stovek jsou doživotní členové, kteří jsou jmenováni králem na návrh předsedy vlády. Jedná se především o významné osobnosti politického a společenského života. V komoře zasedá i 26 biskupů a arcibiskupů anglikánské církve. Sněmovna lordů se podílí na legislativním procesu či kontroluje počínání vlády. Nehlasuje však o důvěře či nedůvěře vůči kabinetu.
