Víkendové svržení syrského prezidenta Bašára Asada oslavují miliony Syřanů doma i v zahraničí, panují ale i obavy stran dalšího vývoje. Asada, který je zřejmě v Rusku, svrhly různé povstalecké skupiny, mezi nimiž je vůdčí radikálně islamistické uskupení. Na severu Sýrie i dnes pokračovaly boje povstalců podporovaných Tureckem s kurdskými jednotkami a izraelské letectvo v Sýrii ostřelovalo objekty, v nichž jsou podle něj zbraně, a to se zdůvodněním, aby "nepadly do rukou extremistů". Izrael už v neděli na jihozápadě Sýrie obsadil demilitarizovanou zónu na Golanských výšinách, což dnes Egypt označil za snahu o okupaci syrského území.
Bašár Asad, který stál v čele Sýrie od roku 2000 po třech dekádách vlády svého otce, o víkendu utekl ze země, zřejmě do Ruska. Ruská státní agentura TASS dnes napsala, že mu byl udělen azyl, což se ale zatím nepotvrdilo. Na sídle syrského velvyslanectví v Moskvě dnes zavlála vlajka, kterou používají společně různá syrská opoziční hnutí.
Situace v Sýrii zůstává nepřehledná. Navzdory tomu už Německo či Rakousko oznámily, že pozastavují azylová řízení se Syřany. Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) rozhodl přestat zpracovávat žádosti o azyl syrských občanů. Podle vládní mluvčí bude nyní Německo sledovat vývoj v Sýrii, především to, zda je zaváděno právo a pořádek, a také jak se povstalci chovají k menšinám, jako jsou Kurdové, křesťané či alávité. Podobný krok chystá podle místních médií i vláda v Rakousku.
K ochraně menšin v Sýrii a k dialogu v rámci politické transformace v zemi vyzval dnes vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Zdůraznil také nutnost pohnat k zodpovědnosti všechny, kteří jsou zodpovědní za páchání zločinů za Bašárova režimu.
Politickou transformaci v Sýrii slíbila podpořit Francie, která do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes její ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Turecko uvedlo, že bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků.
Člen britské vády Pat McFadden dnes řekl, že Británie zváží, zda přehodnotí přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). To bylo vůdčí silou při svržení Asadova režimu při bleskové ofenzivě, která začala před necelými dvěma týdny, a jeho vůdce Abú Muhammad Džúlání míval dříve vazby na teroristickou síť Al-Káida. Nyní ale ujišťuje, že chce mírumilovné soužití všech náboženských a etnických menšin v Sýrii. Evropská unie podle mluvčího Evropské komise zatím není v kontaktu s HTS a podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vývoj probírá s partnery na Blízkém východě.
V souvislosti s pádem Asadova režimu o víkendu izraelská armáda poprvé od roku 1974 vstoupila do nárazníkového pásma na jihozápadě Sýrie, které bylo vytvořeno jako demilitarizovaná zóna na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 1974 a v němž působí mezinárodní pozorovatelé mise UNDOF. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dnes uvedl, že přítomnost izraelských sil tam je "omezená a dočasná" a má za cíl zajistit bezpečnost Izraele. Saar potvrdil, že izraelské letectvo na území Sýrie útočilo "na strategické zbraňové systémy, jako jsou například zbývající chemické zbraně nebo rakety dlouhého doletu, aby se nedostaly do rukou extremistů."
Na pád Asadova režimu, který dál zvýšil nejistotu vývoje na Blízkém východě, dnes růstem reagovaly i ceny ropy.
