Teplo ze zemské kůry neprodukuje žádné emise a vrty, kterými se odebírá, mají dlouhou životnost. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery je proto rozšíření geotermální energie stejně důležité jako hledání způsobů, jak ovzduší emisí zbavovat. Tou druhou cestou je záchyt oxidu uhličitého u průmyslových zdrojů a jeho uložení hluboko pod zem – Česko na něj má vytipované lokality, zatím ale nezaplacený pilotní experiment.
Pro snížení emisí skleníkových plynů je podle ředitele České geologické služby (ČGS) Zdeňka Venery žádoucí rozšířit využívání geotermální energie, tedy čerpat teplo ze zemské kůry. Tento energetický zdroj totiž neprodukuje žádné emise a hlubinné vrty, odkud se teplo odebírá, mají dlouhou životnost. Využívat tento druh energie je proto stejně důležité jako hledat způsoby, jak emisní zátěž ovzduší snižovat, řekl Venera.
"Jedna věc je zbavovat ovzduší emisí a druhá je neprodukovat je. Proto se zasazujeme o širší využívání geotermální energie," řekl. Nejjednodušší způsob, jak teplo ze zemské kůry využít, je prostřednictvím tepelných čerpadel ve vrtech.
Například v mělčích vrtech se na ohřátí vody využívá dvojitá plastová trubka; jedním ramenem klesá voda do země, kde se ohřívá, druhým ramenem se ohřátá voda vrací nahoru. Celý proces se pak opakuje. "Nečerpá se přitom žádná podzemní voda z okolí," vysvětlil geolog.
Zmíněným způsobem se podle něj vytápí třeba historická budova ČGS na pražském Klárově. "Za budovou máme 15 vrtů do hloubky 200 metrů a teplo z nich zajišťuje vytápění celého objektu," uvedl. V uvedené hloubce má voda teplotu kolem 17 stupňů, pomocí výměníků se ale zvýší až na úroveň vhodnou pro vytápění. V zimě při delším ochlazení už je ale třeba přitápět i elektricky, poznamenal Venera.
Zmínil také projekt Synergys v Litoměřicích v Ústeckém kraji, kde vzniká série vrtů do hloubek 100 až 300 metrů a naplánovaná je i dvojice vrtů do hloubky kolem 3,5 kilometru, díky čemuž by se voda mohla ohřát na 70 až 80 stupňů. Teplo bude podle Venery využívat areál výzkumné infrastruktury Ringer a v budoucnu případně i centrální vytápění ve městě. Projekt financovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace má být hotov v roce 2028.
Jednou z hlavních výhod geotermální energie na rozdíl od fosilních paliv, jako jsou ropa, zemní plyn nebo uhlí, je to, že z její spotřeby se do ovzduší nedostávají žádné nežádoucí látky typu oxid uhličitý. Ten byl v roce 2024 zodpovědný za 74,5 procenta všech emisí skleníkových plynů, plyne z Emisní databáze pro globální výzkum atmosféry, za kterou stojí Společné výzkumné středisko Evropské unie.
Jednou z možností, jak odstranit oxid uhličitého z atmosféry, je zachytit ho u zdroje, třeba průmyslového podniku, a následně ho uložit do vhodných, hluboko uložených horninových souvrství. V Evropě je takový postup v pokročilé fázi vývoje například v Norsku, kde se testuje ukládání oxidu uhličitého do hornin sedimentárních pánví pod dnem Severního moře. Podle Venery má tato země v přípravě podzemních úložišť technologický náskok, který umožnily masivní dotační programy a rozvinutý petrochemický průmysl.
"Myslím si, že v České republice lze v budoucnu uskutečnit záchyt oxidu uhličitého například v provozech, které ho produkují při výrobních procesech. Jde třeba o cementárny, vápenky nebo ocelárny," řekl Venera. Pro geologické ukládání byla podle něj vhodná geologická tělesa už vybrána a čeká se na otestování technologie ukládání pilotním provozem.
ČGS spolu s firmou Moravské naftové doly zatím jen teoreticky v ČR modelovaly proces záchytu a uložení oxidu uhličitého na příkladu existujících ložisek uhlovodíků. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR a Norské fondy, samotný pilotní experiment se ale podle Venery dosud nepodařilo zaplatil.
Uvedl, že celá technologie je finančně náročná a vyžaduje společné úsilí průmyslu, který oxid uhličitý produkuje, a geologů, kteří se zaměří na přípravu úložišť. Náročná je i přeprava zachyceného plynu k místu uložení. Motivací pro její rozvoj by ale podle geologa mohlo být to, že průmyslové firmy budou po úspěšné eliminaci emisí vyjmuty z povinnosti platit emisní povolenky. Dotace budou ale v počátečních etapách rozvoje technologie klíčové, konstatoval.
ČGS v únoru podala Technologické agentuře, která financuje aplikovaný výzkum, projekt na další analýzy možnosti geologického ukládání oxidu uhličitého. "Čekáme, jestli projekt vyjde," uzavřel s tím, že rozhodnutí má padnout do konce roku.
