Na nádvoří zámku v Poděbradech vytryskl 31. července 1905 při hloubení studně z hloubky 96 metrů mohutný pramen vody. K velikému překvapení bylo tehdy zjištěno, že nejde o očekávanou tvrdou pitnou vodu, ale o šumivou minerální vodu.
Po objevu minerální vody byla provedena její podrobná analýza, která prokázala, že poděbradská minerální voda má všechny atributy alkalické kyselky. Pozitivní hodnocení vody podnítilo knížete Hohenlohe k založení lázní a potom také ke zřízení stáčírny minerální vody. V současnosti závod na výrobu přírodní a ochucené minerální vody Poděbradka v Poděbradech stáčí ve špičce nápoje do stovek tisíc lahví denně.
V roce 1911 začala výstavba první plnírny minerální vody s obchodní značkou Poděbradka. Plnírna v budově poblíž lázeňské kolonády se nepřetržitě používala do roku 1993. Po druhé světové válce začala Poděbradka jako první vyrábět ochucenou minerální vodu s příchutí citronu a pomeranče. V roce 1976 vznikl projekt nového závodu na zelené louce u Poděbrad s roční kapacitou 250 000 hektolitrů. Výstavba nového závodu začala v roce 1989.
Až stovky tisíc lahví denně
Poděbradka v současnosti zákazníkům nabízí asi 57 různých ochucených i neochucených vod, liší se velikostí i příchutí. Závod v poděbradském Velkém Zboží aktuálně zaměstnává kolem 70 lidí. V halách jsou i cisterny s cukrem nebo velké filtrační nádoby pro odželeznění minerální vody, která do závodu putuje z nedalekého vrtu.
Voda se jímá v hloubce pod pěti vrstvami nepropustného podloží. Stáčí se o teplotě 12 až 14 stupňů Celsia. V sezoně, která trvá zhruba od dubna do září, se stáčí násobně víc, ve špičce jsou to až stovky tisíc lahví denně.
Skupina Mattoni 1873, pod kterou značka spadá, letos chystá investice do modernizace za desítky milionů korun. Do budoucna má i plány na rozšíření závodu. Poděbradka má podle generálního ředitele skupiny Ondřeje Postránského ve skupině Mattoni 1873 významné postavení, ekonomické výsledky po značkách ale skupina nezveřejňuje.
