Vizitka miliardáře Elona Muska (53), který opouští post v administrativě prezidenta Donalda Trumpa:
Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk je nyní podle žebříčku agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě. Známý je zejména jako zakladatel automobilky Tesla, která stála u zrodu nynějšího rozvoje elektromobility, či jako majitel společnosti SpaceX, která se věnuje vývoji kosmických dopravních prostředků, nebo jako provozovatel satelitního internetu Starlink. V roce 2022 se také stal majitelem společnosti Twitter, provozovatele stejnojmenné sociální sítě, kterou přejmenoval na X.
Musk od nástupu Trumpa do funkce prezidenta letos v lednu vedl jako "zvláštní vládní zaměstnanec" úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je výrazně zeštíhlit americkou státní správu. Musk v předvolební kampani prohlásil, že DOGE bude schopen snížit federální výdaje nejméně o dva biliony dolarů. Podle odhadu agentury Reuters se Muskovi podařilo redukovat počet zaměstnanců federálních úřadů téměř o 12 procent, což představuje 260.000 z 2,3 milionu pracovníků. Pomohly k tomu podle Reuters zpravidla pohrůžky propuštěním, nabídka mnohaměsíčního odstupného či předčasného odchodu do důchodu. DOGE uvedl, že k letošnímu dubnu ušetřil 160 miliard dolarů.
Kroky úřadu ale zemi rozdělují. Hněv odpůrců se občas obrátil i proti automobilce Tesla a terčem kritiky se staly i některé Muskovy výroky a postoje, například podpora politické strany Alternativa pro Německo (AfD) označované za krajně pravicovou. Nejvíce pozornosti asi vyvolaly kroky DOGE vedené proti činnost americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která je přitom zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí.
Kritiku vyvolalo získání přístupu úřadu k vysoce utajovaným vládním záznamům o milionech federálních zaměstnanců a některými demokratickými zákonodárci byl obviňován ze střetu zájmů. Podle nich měl mít Musk vliv na reorganizaci úřadů, u kterých ale současně jeho firmy získaly veřejné zakázky. Masivní škrty ve federální vládě vedené Muskovým úřadem podle kritiků také cílí na úředníky a agentury, které buď vyšetřují nebo stíhají Muska a jeho společnosti za nezákonné jednání.
Dnes informovala agentura AP s odvoláním na činitele Bílého domu o tom, že Musk post v DOGE opouští. Musk podle svého dřívějšího vyjádření už výrazně omezil působení, aby se věnoval své automobilce Tesla, jíž prudce klesl zisk.
Musk patřil mezi nejvýraznější podporovatele Trumpa před loňskými prezidentskými volbami. Podle dostupných údajů přispěl na jeho kampaň nejméně 119 miliony dolarů (asi tři miliardy korun), opakovaně stál také po Trumpově boku na pódiu během kampaně.
Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. Začínal jako programátor a už jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program - vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 emigroval do Kanady, kde měl příbuzné. A to kvůli tomu, že nechtěl nastoupit vojenskou službu v armádě, která utlačovala černošské obyvatelstvo. V roce 1992, po dvou letech na univerzitě v Ontariu, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánské univerzitě. V roce 1995 s o rok mladším bratrem Kimbalem založil svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem.
Koncem 90. let Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů. O čtyři roky později založil Musk firmu X.com, která vyvinula internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila za 1,5 miliardy dolarů společnost eBay. V roce 2015 se PayPal od eBaye oddělil, ovšem už bez Muska, pro kterého získané peníze znamenaly svobodu a také mu umožnily plnit si sny o cestách na oběžnou dráhu Země a časem ještě dál.
Muskův vesmírný program spadá pod společnost Space Explorations Technologies (SpaceX). Ta mimo jiné vrátila Spojeným státům schopnost dopravovat lidi do vesmíru, když 30. května 2020 - v programu financovaném Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) - vyslala do kosmu pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě měla dvojici astronautů, kteří se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou od ukončení programu raketoplánů v roce 2011.
Dalším Muskovým vesmírným projektem je satelitní síť Starlink, kterou buduje od roku 2018, kdy do vesmíru vypustil první zkušební družice. Nyní síť pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožňuje vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě.
Jím řízená automobilka Tesla udělala z elektromobilů pro pár nadšenců běžnou součást silnic a přinutila prakticky všechny světové výrobce pustit se do vývoje elektřinou poháněných vozů. Muskovy pravicové politické názory a jeho role v Trumpově administrativě ale přispěly v poslední době k poklesu prodeje vozů od Tesly. Podle šéfa a zakladatele firmy byl ale prodej slabý jen v Evropě, jinde se podniku daří. V prvním čtvrtletí klesl odbyt automobilky o 13 procent na 336.681 vozů. V řadě zemí se konaly protesty před prodejnami automobilky a někteří Muskovi odpůrci sáhli i k poškozování vozů značky Tesla a útokům na jejich prodejny. Kromě politických aspektů se Tesla potýká také s rostoucí konkurencí, zejména čínských značek.
V roce 2016 Musk založil firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, angažuje se i v oblasti umělé inteligence nebo při vývoji humanoidního robota.
V roce 2022 Musk převzal za 44 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu korun) tehdejší Twitter. Ve firmě nastavil nová pravidla, aby ji dostal do černých čísel. Například propustil nejvyšší management a zhruba polovinu zaměstnanců. Sám je na nynější síti X aktivní, v posledním roce výrazně podporoval Trumpa, zejména pokud jde o imigraci do Spojených států. Musk se k tématu vyjadřuje poměrně často, přičemž přiživoval konspirační teorie o tom, že demokraté podporují nelegální migraci ve snaze zvýšit počet svých voličů. Také opakovaně vystupuje proti progresivní sociální politice a důrazu na práva menšin, což označuje za "mozkový virus".
Musk, který touží dopravit lidi na Mars, byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Později žil a zase se rozcházel se zpěvačkou Grimes, se kterou má syna pojmenovaného X AE A-XII Musk a dceru jménem Y, kterou porodila náhradní matka. Třetí syn se jim narodil loni v září. Podle médií má i další potomky, podle informací časopisu People z loňského června má s různými ženami 12 dětí.
