Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem 500 zlatých a stříbrných keltských mincí, 80 kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z 6. až 1. století před naším letopočtem.
Na rozsáhlé ploše 12 až 16 hektarů nalézají archeologové od roku 2021 v mělčích vrstvách zeminy náhodně roztroušené předměty v místech, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo. Díky tomu, že se jim podařilo důsledně utajit naleziště a ochránit ho před rabováním a nelegálními nájezdy hledačů pokladů s detektory, považují zachovalou lokalitu za výjimečnou ve středoevropském kontextu. Uvedl to ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
Místní archeologové spolupracují s odborníky z Archeologického ústavu Akademie věd. Podle ředitele ústavu Jana Maříka zmizí kvůli nelegálním hledačům z českých polí a lesů ročně až kolem 100 000 archeologických nálezů, z velké části právě minci z mladší doby železné.
Začalo to u jedné mince
Příběh zdejšího naleziště měl ale jiný osud. Začal jednou nalezenou mincí, zlatým statérem někdy z druhého století před naším letopočtem. Našel ji sice také amatérský hledač s detektorem, byl to ale jeden z těch, kteří aktivně spolupracují s archeology, takže nález odevzdal. Až když se postupně dařilo nacházet další mince, odborníci si uvědomili, jak významnou lokalitu zkoumají. Její příběh se ale zatím musí pokusit odhalit, uvedl vedoucí vedoucí projektu, archeolog David Daněček.
Našlo se velké množství mincí s ryzostí zlata přes 90 až po 99 procent, zlatých valounků i slitků, nenašly se ale zatím jednoznačné doklady trvalého osídlení. "Mohly se tady pohybovat desítky, stovky osob, ale nevíme, jestli se tady pohybovaly každodenně, tedy jestli to bylo trvalé sídliště, nebo jestli ta lokalita neměla třeba nějaký sezonní charakter, kdy se zde lidé opakovaně setkávali za účelem obchodu, možná redistribuce nějakých zdrojů a surovin, zlata a tak dál," uvedl Daněček.
Ztráty a nálezy?
Archeologové předpokládají, že velmi drobné předměty tu lidé ztráceli třeba při obchodu. Mince měří v průměru do 1,5 centimetru, většina je jich ale výrazně menších. Zlaté statéry váží od necelého půl gramu po přibližně 8,5 gramu, stříbrné oboly váží jen desetiny gramů a mají průměr několika milimetrů.
Na výjimečnosti by lokalitě mohlo ještě přidat, pokud by se potvrdila domněnka, že se zde razily mince z místního zlata. "Ta naše lokalita se nachází v oblasti, která je zlatonosná," uvedl Daněček. Moderními izotopovými metodami se chtějí vědci pokusit prokázat, jestli je nalezené zlato lokálního původu a nebo sem přišlo z trhů z mnohem větší vzdálenosti.
Mezi mincemi se našly i dosud neznámé ražby, které mohou změnit dosavadní pohled na keltské mincovnictví v Čechách. Unikátní je také získaný soubor zlatých šperků z doby halštatské - bronzové spony, jehlice, náramky nebo figurka koníka, uvedl archeolog z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Daniel Stráník.
Na každý nalezený artefakt podle něj padlo mnoho hodin práce a prohledávání. "Na jednu nalezenou minci připadlo tak 100 broků a dalších věci nalezených na poli," poznamenal. Část nálezů představuje aktuálně výstava v Muzeu severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
