Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
"Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní)," prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. "Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko," řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že moderní konflikt nešetří zdravotnická zařízení ani civilisty, píše Politico a upozorňuje, že země na severovýchodě Evropy si toho všimly.
Například fakultní nemocnice Santaros Klinikos v litevském Vilniusu, který se nachází v blízkosti hranic s ruským spojencem Běloruskem, podle zpravodajského serveru buduje podzemní infrastrukturu, kryty nebo autonomní systémy, které by zdravotnickému zařízení umožnily fungovat i v případě výpadku elektřiny či vody. Mnoho nemocnic ve východní Evropě je reliktem z dob Sovětského svazu a jsou obzvláště zranitelné, píše Politico. "Máme vysoké, velké budovy... Nedokážu si představit, že bych pracoval v nejvyšším patře nemocnice, která jen čeká na zásah," uvedl Vaiknemets. Nemocnice tak nyní zkoumají, jak v případě nutnosti přeměnit sklepy na operační sály.
V Estonsku také v případě potřeby dostanou záchranářské posádky neprůstřelné vesty a přilby, ale počítá se i s distribucí satelitních telefonů pro udržení komunikace v případě selhání tradičních sítí. Existují dokonce plány na vytvoření nezávislé internetové sítě, pokud by to bylo nutné, uvádí web. Tato země podle něj ve zdravotnictví instaluje elektrické generátory, přičemž reaguje na zkušenosti Ukrajiny s ruskými vzdušnými údery na energetiku země.
Pobaltské země se také zásobují patřičným zdravotnickým vybavením, uvádí Politico. Například Estonsko vyčlenilo 25 milionů eur (přes 620 milionů korun) na pořízení mimo jiné traumatologických sad pro hromadná neštěstí nebo škrtidel. Národní zásoby vytváří také Lotyšsko.
Země rovněž organizují cvičení. Například aby zdravotníci uměli v případě války přejít do "krizového módu", v němž by se museli vypořádat s přívalem pacientů a ošetřovat válečná zranění, která jsou v době míru vzácná. Někteří litevští zdravotníci také podle serveru cestují na Ukrajinu, aby na místě zjistili, jak se tamní nemocnice vypořádávají s ruskými vzdušnými útoky, přívaly raněných a výpadky proudu.
Země se rovněž zabývají otázkou pracovníků ve zdravotnictví, kterých se v pobaltských státech nedostává už nyní. Jeden průzkum v Litvě zjistil, že více než čtvrtina zdravotníků by pravděpodobně v případě války uprchla, méně než 40 procent se domnívalo, že by zůstalo a asi třetina si nebyla jistá. Estonsko předpokládá podobný vývoj, píše Politico.
Moskva rozpoutala rozsáhlou válku proti Ukrajině v únoru 2022, kdy Minsk poskytl ruským invazním jednotkám zázemí. Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a jasně podpořily bránící se Ukrajince. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.
