Židovská komunita v Polsku, politici a veřejnost si dnes ve městě Jedwabne na severovýchodě země připomněli masakr stovek místních Židů z roku 1941, které zaživa upálili jejich polští sousedé. Proti pietní vzpomínce, které se zúčastnili předsedové obou komor polského parlamentu, protestovali přívrženci krajní pravice, uvedly tiskové agentury.
Policie nasadila značné síly u památníku obětí postaveného na místě bývalé stodoly. Účastníci pogromu do ní zavřeli asi 300 Židů, včetně žen a dětí, než stodolu zapálili, napsala agentura AFP.
"Jsme tu, abychom se modlili. Jsme tu, abychom truchlili. Nejdůležitější je, abychom to dělali společně," řekl polský vrchní rabín Michael Schudrich. Účastníky vyzval, aby společně přečetli jména a povolání Židů zavražděných v Jedwabném.
Hned vedle se konala katolická mše a různé demonstrace s účastí asi tisíce lidí, kteří reagovali na výzvu krajní pravice, především uskupení europoslance Grzegorze Brauna, obviněného z několika antisemitských činů, a kteří odmítají uznat odpovědnost Poláků za zločin.
Oficiální vyšetřování v roce 2003 potvrdilo, že masakr z 10. července 1941 spáchali Poláci z Jedwabného, a nikoli nacističtí okupanti, jak se dlouho tvrdilo. Nacionalisté zpochybňují závěry tohoto vyšetřování a požadují obnovení exhumací obětí, které byly v roce 2001 zastaveny na žádost židovské komunity motivovanou náboženskými důvody.
V Jedwabném a okolí 10. července 1941 zavraždilo přibližně 40 polských pachatelů asi 340 svých židovských sousedů. Tři sta lidí bylo upáleno ve stodole. Podle historického výzkumu byli pachatelé podněcováni německými okupačními silami, které krátce předtím město dobyly od sovětských vojsk. Nacistické jednotky SS na dobytých územích pronásledovaly Židy i s využitím místních kolaborantů, připomněla německá agentura DPA.
"Dokud nebudeme znát pravdu, budou existovat rozpory,“ řekla Elžbieta Rybarská, která mávala polskou vlajkou. O kousek dál demonstranti vyvěsili transparenty s nápisy jako "Chceme exhumace, chceme pravdu."
Osmašedesátiletý Jerzy Orlos přijel do Jedwabného, aby si připomněl mrtvé, ale také, jak řekl, aby "pocítil šok z hrozného rozdělení v národě“.
Liberální premiér Donald Tusk, který se oslav neúčastnil, prohlásil, že 85. výročí masakru by mělo posloužit jako lekce pro národní svědomí. "Přál bych si, aby všichni Poláci převzali odpovědnost za to, na co jsme hrdí a co si plně zasloužíme. Ale také, ve stejném duchu solidarity, abychom převzali odpovědnost za to, co nám není ke cti," řekl novinářům.
Tragický příběh Židů z Jedwabného se znovu objevil v roce 2001, kdy polsko-americký historik Jan T. Gross ve své knize Sousedé zdůraznil roli polských pachatelů, což vyvolalo v Polsku šok.
Tehdejší prezident Aleksander Kwaśniewski se omluvil židovské komunitě: "Jako člověk, občan a prezident Polské republiky prosím o odpuštění svým vlastním jménem a jménem těch Poláků, jejichž svědomí tento zločin trápí."
V Polsku, hlavním dějišti nacistického vyhlazování milionů Židů, byly tisíce lidí zabity i svými polskými sousedy, hlavně na venkově. Mnoho Poláků ale také riskovalo své životy při záchraně Židů. Více než 7000 Poláků – více než v jakémkoliv jiném národě - Izrael uznal za "Spravedlivé mezi národy", píše AFP.
Europoslanec Braun na pozemku sousedícím s památníkem při dnešních oslavách nechal vztyčit pětimetrový kříž s tabulkou vyzývající kolemjdoucí, aby se pomodlili za duše pronásledovaných, zavražděných, vězněných, mučených a deportovaných obětí dvou zločinných totalit, německého nacismu a rusko-židovského sovětismu, informoval list Gazeta Wyborcza. Ten zároveň výraz "rusko-židovský sovětismus" označil za skandální. "Chceme dosáhnout opětovného získání nezávislosti. Tady máme jeden z důkazů, že chybí," prohlásil podle listu Braun a domáhal se trestního stíhání a uvěznění rabína Schudricha, který by měl podle něj po odpykání trestu být vyhoštěn z Polska.
