Varování Polska před šířením žloutenky typu A v Česku je podle ministerstva zdravotnictví (MZd) legitimní. Důvod k obavám veřejnosti ani omezování cest ale neexistuje, uvedl na dotaz mluvčí MZd Ondřej Jakob. V Česku bylo letos zachyceno více než 2500 případů žloutenky A, což je nejvíc od roku 1989. Polské ministerstvo zahraničí podle středeční zprávy agentury PAP doporučilo polským občanům, aby se kvůli vysokému počtu případů vyhnuli cestám do České republiky.
"Chápeme, že úkolem každého ministerstva zahraničí je informovat své občany o aktuální epidemiologické situaci v jiných zemích. Poskytnutí faktických informací o zvýšeném výskytu hepatitidy A je v tomto kontextu naprosto legitimní. Pro veřejnost nicméně v tuto chvíli neexistuje důvod k obavám ani k omezování cest," uvedl Jakob. Vyšší výskyt hepatitidy typu A je podle něj ve všech okolních státech, nejvýrazněji v Maďarsku.
Co uvádějí polská média a diplomacie
Informaci polské agentury PAP ze středy o tom, že polská diplomacie doporučuje Polákům vyhnout se cestám do Česka, převzala řada polských zpravodajských serverů. Dnes je nicméně na internetových stránkách polského ministerstva zahraničí v informacích pro lidi, kteří se chystají do Česka, jen upozornění polské ambasády v Praze na nárůst počtu onemocnění žloutenkou typu A v ČR. Velvyslanectví uvedlo, že nejvíce případů je hlášených z Prahy, Středočeského a Moravskoslezského kraje.
Letošní počty nakažených v Česku jsou nejvyšší od roku 1989 a čtyřikrát vyšší než loni. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemocnost postupně klesala od poloviny 60. let minulého století.
Velká epidemie roku 1979
"Do roku 1965 se epidemie hepatitid opakovaly každý rok, poté postupně docházelo k zlepšení hygienické úrovně, zejména v souvislostí s dostupností nezávadné pitné vody a rozšíření kanalizační sítě," uvedli odborníci SZÚ.
Výjimkou byl rok 1979, kdy bylo nemocných přes 32.000. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého epidemie tehdy souvisela s dovozem jahod z Polska.
"Od posledního velkého hromadného výskytu, známé epidemie v roce 1979 spojené s dovozem polských jahod, uplynulo 46 let a velká část naší populace se s virem nesetkala a neměla možnost se nakazit a vytvořit si protilátky," uvedl Dlouhý v polovině října.
Velká epidemie roku 1979
Velké testování protilátek proti žloutence v populaci odborníci organizovali v letech 1984, 1996 a 2001. Výsledky podle SZÚ tehdy ukázaly, že vysokou hladinu mají pouze lidé narození do roku 1965, tedy ve věku zhruba 65 let a starší, kteří zažili období vysokého výskytu žloutenky. Právě takzvané sérologické přehledy, tedy tato testování protilátek, uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková v rozhovoru na začátku listopadu jako příklad, na co ústav nemá dostatek prostředků.
Podle laboratoře Synlab, kde se lidé mohou na přítomnost protilátek nechat testovat, má imunitu zhruba každý třetí testovaný. Zájem o testování, ať už ze strany lékařů či samoplátců, je podle jejich vedoucí Jarmily Bečvářové o více než třetinu vyšší než loni a skoro dvě třetiny vyšší než v roce 2023.
"Testujeme stovky vzorků týdně, a to jak na přítomnost akutních protilátek, tak těch ochranných dlouhodobých," uvedla. Akutní protilátky se objevují na začátku nemoci a poukazují na současnou nákazu, dlouhodobé vznikají po jejím prodělání a chrání před nákazou žloutenkou A.
Proč mají starší lidé více protilátek
Zjištění laboratoře, kde se nechalo testovat letos přes 13.000 lidí, potvrzují údaje SZÚ. Protilátky detekovali u poloviny lidí starších 60 let. "V minulosti se virus v populaci vyskytoval častěji, a řada lidí si tak po prodělané infekci vytvořila přirozenou imunitu. Díky zlepšeným hygienickým podmínkám však hepatitida A z běžného prostředí téměř vymizela, a tím postupně klesla i přirozená promořenost populace," dodala Bečvářová.
